nedoplatek měsíčních úhrad
Dobrý večer,
prosím o radu – ve vyúčtování za rok 2014 vznikl vlastníkovi přeplatek, ale v roce 2015 ten stejný vlastník neuhradil některé zálohy a tak vznikl dluh – je možné o tento dluh ponížit přeplatek z vyúčtování a vyplatit, tak jen poměrnou část přeplatku, tak aby dluh vzniklý v roce 2015 byl srovnán?
Děkuji za odpovědi
Tina
Doporučuji urychleně sepsat s vlastníkem dohodu o použití přeplatku z r. 2014 na zálohy v r. 2015. Pokud vlastník nedoplatí zálohy a vy mu přeplatek nepošlete, budete se o to zbytečně dohadovat, účtovat si navzájem různé penále a poplatky…proč? Máte určitě spoustu jiné práce.
Zdravím,
Samozřejmě, že to možné není. Mixujete 2 účetní období. Neobhájíte, že jste si přeplatek-2014 ponechali na zálohy-2015 (dluh-2015 vzniká, až po řádném vyúčtování-2015).
Vámi tvrzený dluh, jěště NEVZNIKL.
§7/5 vyhl.372/2001 cit. „Nedoplatek a nebo přeplatek vyplývající z vyúčtování podle odstavce 2 písm. h) je splatný do 7 kalendářních měsíců po uplynutí zúčtovacího období…“
§7/3 zák.67/2013 cit. „Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb“
Pokud nevyplatíte přeplatek-2014 v správné výši, bude vlastník aplikovat §13/2 zák.67/2013. Pokud k 6.9.2015 nebude na účtu vlastníka (nebo jinak) – připsána celá částka z přeplatek-2014 (např. 30-Kč), nedošlo k řádnému vyrovnání dle §7/3. Vlastník pak oprávněně nedoplatek-2015 (vzniknuvší po řádném vyúčtování-2015 v r.2016) ZAPOČTE (k 31.8.2016) s poplatkem-z-prodlení vznikajícím od 6.9.2015 do 31.8.2016 – to máme (360-dní x 10-Kč), přičemž ani po tomto zápočtu nezanikne právo vlastníka na další nárůst „poplatku-z-prodlení vznikajícího od 6.9.2015“ (to zanikne až prokazatelně zaplatíte (i děleně, ale prokazatelně) částku přeplatek-2014 tzn. např. těch 30-kč v plné výši)
Pub
Domnívám se, že pan Pub nemá pravdu v žádném ze svých tvrzení. Je bezvýznamné, zda vzájemné pohledávky se týkají jednoho účetního období nebo více účetních období. Neexistuje žádný celostátně platný právní předpis, který by obsahoval takové omezení.
Podle § 1987 NOZ platí, že „K započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem.“ Nezáleží tedy vůbec na tom, zda ty pohledávky nějak souvisejí s určitým účetním obdobím.
Pan petrsv se také mýlí. Žádná dohoda není potřebná. Ten, kdo provádí započtení, činí jednostranný právní úkon. Musí pouze oznámit vzájemné započtení druhé straně.
lake
proč podle Vás není možné provést zápočet ?? dluh na zálohách objektivně existuje a je po splatnosti ?? – vlastníkovi oznámím přeplatek, zároveň mu oznámím, že jsem provedl zápočet vůči pohledávce po splatnosti a rozdíl vyplatím. Zápočet je účetní operace, kterou můžu provést jednostranně. Aa s Vámi citovanými vyhláškami to účetně nemá nic společného ??
Poslední komentáře