Je GDPR kocourkov nebo skutečná ochrana osobních údajů?
Zákonem chráněné osobní údaje jsou libovolné neveřejné údaje, které lze přiřadit konkrétní osobě prostřednictvím:
jména, bydliště, r.č. či data narození
čísla dokladů: OP, pas, ŘP
elektronických údajů (IP adresa, cookie, lokalizační údaje)
§ 1178 NOZ
Požádá-li o to vlastník jednotky, sdělí mu osoba odpovědná za správu domu jméno a adresu kteréhokoli vlastníka jednotky nebo nájemce v domě.
Jak tomu rozumíte? Jméno spadá pod ochranu osobních údajů, adresa nikoliv? Spadá tam pouze bydliště? Je bydliště a adresa jedno a to stejné, nebo je to něco jiného? K čemu potřebuje vlastník jednotky znát adresu kteréhokoliv nájemce v domě? Bude mu snad psát dopis? Jméno vlastníka lze zjistit v katastru, to si může zjistit kdokoliv, ne jenom vlastník jednotky. Ale co osobní údaje nájemce? Vždyť bydliště nemusí souhlasit s adresou. Adresa je poštovní adresa, tedy místo, kam se doručuje pošta. Nebo ne? Ale někteří lidé mají doručovací adresu do schránky na poště. Takové nájemce znám. Tak tedy jakou mají nájemci v domě adresu, která se má oznámit vlastníkovi jednotky na požádání? Dokonce znám vlastníka, který nemá adresu v domě, tedy doručovací adresu a ani nemá označenou schránku. Rozumíte tomu, rozumíte těm zákonům? Já ne. Asi nemám rozum průměrného člověka.
po GDPR mánii předchozí výbor dal všem vyplnit formulář kde se požadoval mimo jména i telefon (nepovinně ale ideálně i email) a korespondenční adresa. Nic víc opravdu znát nepotřebujete. Byly tam uvedeny důvody proč data sbíráme i výslovně uvedeno, že budou předány dál jen ve zcela nutných a neodkladných případech, kdy nebude jiného řešení. To je asi docela v pořádku. Většina lidí toto pochopila, někteří tvrdili že telefon ani email nemají a jiní se tomu vysmáli. Taky se 1/2 bytů pronajímá a nějaké stěhování je tu 2× do měsíce, když dotyčného nezastihneme náhodou se skříní v ruce, tak se o změně ani nedovíme. Samozřejmě dle Murphyho zákonů je problém vždy u těch od kterých údaje nemáme. A zůstává řešení dopisem s týdenní prodlevou. Takže nejde ani tak o GDPR jako o lidi samotné a to žádný zákon neřeší, resp. řeší, ale vymahatelnost je tak složitá a drahá, že to stejně nebudete zkoušet.
Pane kod, vycházíte z neplatného (zrušeného) znění zákona č. 89/2012 Sb.. Text § 1178 je odlišný. Proto je celý Váš dotaz nesmyslný.
- Pro TN o pojmu „adresa“:
Pod pojmem „adresa“ se míní doručovací adresa osoby, to jest místo jednoznačně určené v databázi RÚIAN (Registr územní identifikace, adres a nemovitostí). Určitě se tím nemíní emailová adresa – to je nějaká směšná fantazie.
Zákon ovšem ode dne 01.07.2020 používá pojem „bydliště“, což nemá s doručovací adresou nic společného. Bydliště slouží jako jeden z údajů pro identifikaci konkrétní osoby (pokud neznáte datum narození či rodné číslo Josefa Nováka).
Takže budete-li chtít podat žalobu na některého vlastníka jednotky či na nájemce, jako identifikátor uvedete jméno a bydliště. Soud pak bude s touto osobou komunikovat přes její doručovací adresu, kterou tato osoba sdělila orgánům státní moci. Taková úřední komunikace může probíhat prostřednictvím datové schránky, nebo prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb, který doručuje na adresní místo uvedené v RÚIAN.
Justitianus
V bytech ovšem taky bydlí lidé, kteří nejsou registrování v databázi RÚIAN. Ty zákony jsou skutečně „zákony pro lidi“. Tady není kocourkov jenom GDPR, tady je kocourkov úplně všechno.
Pane kod: Kocourkov je, jestliže se ptáte na obsah ustanovení § 1178 zákona, k tomu citujete neplatné znění, a pak o tom neplatném znění dlouze mudrujete.
Justitianus
P.S. V databázi RÚIAN nejsou přímo registrováni lidé. V tom máte zajisté pravdu. Údaje o osbách jsou v jiném základním registru, ovšem údaje o osobách jsou jednoznačně navázány právě na databázi adresních míst. Tato databáze obsahuje identifikační údaje územních prvků včetně jejich definičních bodů adresních míst. Už jsem to zde napsal. Přiřazení osob k adresním místům zajišťuje obec, na jejímž území se nachází definiční bod adresního místa (zavedení, změna, nebo zrušení adresy pro doručování písemností). Podrobnosti upravuje vyhláška č. 359/2011 Sb., o základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí.
Pane Justitiáne, já nespochybňuji, že osoby mají někde adresní místa. O tom vůbec nevedu žádnou diskusi. Ja vedu diskusi o tom nesmyslném hlášení jmen a adres nájemníků svj. Vžyť to hlášení stejně nikdo nedělá. A vůbec, k čemu takové hlášení svj potřebuje?
Kocourkov si z naší země děláme sami. Například v jednom „SVJ v Brně“: https://www.dvorskeho6.cz/jsemnovy/ po každém vlastníkovi a nájemníkovi požadují:
- Jméno a příjmení
- Datum narození ???
- Státní občanství ???
- Kontaktní adresa
- Telefonní číslo / E-mail
K čemu takové hlášení svj potřebuje? Argumentuje se například havárií vody. Nevím jak vyřeší havárii vody skutečnost, že znám adresu nájemníka v horní dolní. K tomu potřebuji pouze jeho tel. číslo, nic víc.
Nejlepší jsou výbory, které po Vás požadují míru a váhu Vašeho nájemníka z důvodu havárie vody, ale zároveň Vám odmítají vydat klíč od hlavního uzávěru vody.
já tu psala už jednou konkrétní důvod – nájemník je člověk, kterému je umožněno používat váš majetek, tak snad je záhodno vědět o něm jak se jmenuje a kde má bydliště, aby šel případně dohledat. až vám třeba poškodí majetek (třeba vás vytopí, a po majiteli si nevezmete nic, pokud to bylo úmyslně nebo výhradně vinou nájemníka), nebo ukradne věci ze společných prostor.
zkuste si to představit třeba na chatě – jste polovičním vlastníkem chaty s panem Novákem. Když pan Novák na prázdniny vaši chatu pronajme panu XY, nebudete chtít ani vědět, kdo to je? Až vám z chaty zmizí nářadí, kolo, lyže, a pan Novák tou dobou bude prokazatelně na druhé straně zeměkoule, jak budete pana XY identifikovat policii? Po panu Novákovi těžko budete moci něco chtít, to byste u soudu neuhrál.
Paní Radko2222,
Vaše shora uvedené argumenty (Vložil radka2222 (bez ověření), 28. Prosinec 2020 – 13:47) lze shledat validními, jenže sedí spíše na osobu užívající jednotku, než na nájemce jednotky. Je třeba si uvědomit, že nájemce nemusí a typicky ani není osobou, která jednotku užívá. (Příklady asi nepotřebujete:
- Jednotku pronajmete správci pronájmů, ten je nájemcem a jeho adresu nahlásíte SVJ. Nájemce jednotku užívá ke své činnosti, totiž k poskytování ubytování nebo podnajímání dalším osobám. Osoby užívající jednotku nájemcem nejsou a uvedený § na ně nedopadá.
- Jiný příklad. Jednotku užívá člen domácnosti vlastníka jednotky nebo osoba blízká vlastníkovi jednotky. Tento člen domácnosti vlastníka jednotky nebo osoba blízká vlastníkovi jednotky není nájemcem, takže ho ani nenahlásíte SVJ. Tím méně jsou nájemcem osoby, které si do jednotky přivede. Osoby užívající jednotku nájemcem nejsou a uvedený § na ně nedopadá.
- Jednotku pronajmete právnické osobě, tu nahlásíte SVJ. Nájemce sám patrně jednotku užívat nebude. Osoby užívající jednotku – ať už jsou k nájemci v jakémkoli vztahu – nájemcem nejsou a uvedený § na ně nedopadá.)
Pokud zákonodárce chtěl, aby bylo možné zjistit nebo evidovat osoby užívající jednotku, měl to takto napsat. Údaje o nájemci jsou (v mnoha případech) bezcenné.
4. Jednotku přenecháte do užívání bezplatně. Nejedná se tedy o nájem, uživatelku jednotky SVJ nehlásíte (není nájemcem). Osoby užívající jednotku – ať už jsou k osobě, které jste jednotku přenechala k bezplatnému užívání, v jakémkoli vztahu – nájemcem nejsou a uvedený § na ně nedopadá.
5. Nejenom, že uživatelka, které jste jednotku přenechala k užívání, Vám nic neplatí, ale naopak Vy platíte uživatelce. (Možností pro takovéto počínání je více: a) Jednotku užíváte k podnikání, jde o Vaše zaměstnance, kteří mohou příapdně jednotku užívat i mimo pracovní dobu. b) Jde o Váš osobní personál, Vaše zaměstnance, pečovatele, komorníka ad. c) Vlastníte více jednotek a v jedné má kancelář, dílnu a možnost přespání správce a údržbář těchto jednotek ad.) Nejedná se tedy o nájem, uživatelku jednotky SVJ nehlásíte (není nájemcem). Osoby užívající jednotku – ať už jsou k osobě, které jste jednotku přenechala k bezplatnému užívání, v jakémkoli vztahu – nájemcem nejsou a uvedený § na ně nedopadá.
6. Další možnosti jistě vymyslíte sama. (V souvislosti s Vaším obhajováním poplatku z pobytu můžete uvést, ve kterých případech se tento poplatek platí. Ale do této diskuse to nepatří.)
Když se nyní novelizoval NOZ, byl § 1178 nejčastěji přepisovaný a přeformulovávaný. Změnili ho legislativci na MMR, potom po připomínkovém řízení snad dvakrát, pak Legislativní rada vlády. Pojem adresa se nahrazovala pojmem bydliště a zpětně a znovu, až zůstalo „bydliště“.
Ve starších komentářích (s ohledem na novelu už neuaktuálních) jsem zahlédl, že někdo pojem „adresa“ vykládá i jako „e-mailová adresa“, tj. nikoli pouze adresu místa pobytu.
Podle mého názoru je § 1178 jedním z nejzbytečnějších paragrafů NOZ, který kdyby tam nebyl, tak ho nikdo nebude postrádat. Naopak, když tam je, vyvolává zbytečné emoce a hádky, které nikam nevedou.
Poslední komentáře