Je ČR právní stát?
§ 77 odst. 5 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, v platném znění:
„K ustavení poslaneckého klubu na začátku nového volebního období jsou oprávněni poslanci zvolení do Sněmovny za samostatně kandidující politickou stranu. K ustavení klubu podle věty první je třeba nejméně tří poslanců.“
Poslanci ODS, TOP09, KDU-ČSL, Pirátů a STAN nemají nárok na poslanecký klub, a to ani společně (koalice není politická strana), ani každý zvlášť (žádná z jmenovaných politických stran nekandidovala samostatně).
Některé výše uvedené strany si již kluby protiprávně ustanovují. Bude sněmovna s protiprávně ustanovenými kluby legitimní? A zákony, které tato sněmovna schválí budou legitimní? Nebo se retroaktivně schválí novela, aby bylo vše křišťálově čisté?
A vládnou budou strany, které nezvítězily u voleb. To je typicky české.
Já nechápu, co řešíte. Jak probíhá politický boj je celkem jasné, pravidla hry jsou také jasná a předem daná. To, že někdo zvolil taktiku takovou a ona vyšla a jiný zase taktiku onakou, která nevyšla … takový už je holt život.
Pouze dvě politické strany mohou ustavit poslanecké kluby s nárokem na příspěvek z rozpočtu Sněmovny: to jsou ANO a SPD.
Poslanci kteří nekandidovali za politickou stranu (či hnutí) mohou ustavit poslanecký klub v průběhu volebního období, například podle příslušnosti k politické straně, jestliže půjde alespoň o 10 osob. Neobdrží však na činnost takového klubu žádný příspěvek (Viz § 77 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb.). To se tyká poslanců, kteří kandidovali za některou koalici, nebo jako nezávislí.
Podotýkám, že Piráti nemohou ve volebním období 2021–2025 vytvořit vlastní klub. Na Wikipedii jsou sice předběžně uvedeni předseda a místopředseda budoucího poslaneckého klubu Pirátů, ale to je jen marná snaha o porcování medvěda, který bude do roku 2025 stále běhat po lese. Piráti nemají požadovaných 10 poslanců k ustavení vlastního poslaneckého klubu.
Tazatel QWERTY tedy nemá pravdu. Nepřečetl si § 77 odst. 2 zákona.
- Tazatel QWERTY však má obecně plnou pravdu, když pochybuje o tom zda ČR je právní stát a ptá se: „Nebo se retroaktivně schválí novela, aby bylo vše křišťálově čisté?“
Právě k takovému postupu se uchýlila sněmovna, když v červenci 2020 schválila novelu občanského zákoníku č. 163/2020 přidáním § 1186 odst. 3: že dluhy předchozího vlastníka přecházejí na nabyvatele jednotky. Od roku 1994 totiž platil pravý opak: že dluhy vlastníka jednotky nepřecházejí, protože se jedná o obligační (závazkový) vztah vůči osobě (nijak nespojený s vlastnictvím bytu).
Od roku 2014 však začaly české soudy protiústavně judikovat opačně, i když k přechodu dluhů neexistovala žádná právní úprava. Za to mohou popletení teoretici, jako například Petr Bezouška, Pavla Schödelbauerová z MMR i jiní znásilňovači práva. Marně zde tenkrát upozorňoval lake na zjevnou protiústavnost těchto názorů a následných judikátů …
Situace s porušováním ústavy se postupně stala neudržitelnou, i mezi soudci se vzmáhala nechuť dále vynášet protiústavní rozsudky. Někteří konečně objevili, že u dluhů bývalého vlastníka nejde o jinou závadu váznoucí na věci ve smyslu § 1107 o. z., ale o osobní dluh, který nepřechází na nabyvatele jednotky. Viz např. tehdy probíhající spory, které řešil Nejvyšší soud jako 26 Cdo 557/2019 a 26 Cdo 774/2019.
Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 27.7.2020, sp. zn. 26 Cdo 557/2019, formuloval a odůvodnil závěr, že dluhy převodce jednotky související se správou domu a pozemku nejsou jinou závadou váznoucí na věci ve smyslu § 1107 o. z.. Totéž judikoval Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 28.7.2020 sp. zn. 26 Cdo 774/2019:
|
„Dluhy převodce jednotky související se správou domu a pozemku nejsou jinou závadou váznoucí na věci ve smyslu § 1107 o. z., jde o osobní dluh (bývalého) vlastníka jednotky, který existuje samostatně (odděleně od věci).“ |
Na toto musela vláda zareagovat, a tak z toho rychle vybruslili tím, že přechod dluhů konečně do občanského zákoníku skutečně zavedli. Období totálního bezpráví tedy trvalo ode dne 1.1.2014 do 30.6.2020. Pocítily to stovky vlastníků jednotek, možná tisíce. A přišli těmito překvapivými a protiústavními rozsudky o desítky tisíc Kč.
| Toto je právní žumpa, která nenastala ani v hitlerovském Německu! Oni si Němci i ty norimberské rasové zákony napřed řádně schválili, než je začali uplatňovat. Lake měl v tomto zase pravdu. |
Naproti tomu nynější ustavení poslaneckých klubů se dotýká jen těch dvou stovek zvolených poslanců. A jejich korýtka jim nikdo nevezme, protože činnost klubů jim budou samozřejmě hradit politické strany.
Justitianus
Pane Justitiane,
ve Vámi označených rozsudcích 26 Cdo 557/2019 a 26 Cdo 774/2019 Nejvyšší soud píše, že dluhy na nabyvatele přechází (při převodu od 1.1.2014 do 30.6.2020), což je něco jiného, než v nich čtete Vy.
„za samostatně kandidující politickou stranu“
u hnutí a u aliance Vám to doteď nevadilo?
Nová 5-ti koalice deklarovala před volbami, že přinese ZMĚNU. Jestli je tou změnou porušování zákonů ještě před tím, než se zmocní koryt, tak děkuji, nechci.
A co jste čekal(a). Už tady byli a rozkradli republiku. Něco ještě zbylo a tak být u koryta, to je jejich hlavní krédo. Lidi je budou těžko zajímat.
1.Před volbami bukanýři správně kritizovali kumulaci funkcí např. poslanec x ministr. Prý ani jedno není možné v kumulaci dělat pořádně (souhlasím). Nyní přichází ZMĚNA. Pokud by totiž někdo ze zástupu poslanců bukanýrů šel do vlády, tak by skončil jako poslanec a za bukanýra by šel náhradník ze STAN. Zástup bukanýrů ve sněmovně by se tak snížil. Nyní kumulace funkcí tedy nevadí.
2.Předvolbami dosluhující vláda a končící poslanci prosadili zákon o zmražení platů politiků (souhlasím). Nyní přichází ZMĚNA. Senátní výbor navrhuje tento populistický zákon vrátit poslancům a tím umožnit nejen růst platů politiků, ale hlavně odstranit populistický zákon.
3.Před volbami byly hlavními kritičkami Maláčové paní Richterová a Pekarová. Moc práce jim to nedalo, Venezuela je skutečně exot. Zároveň dámy slibovaly, že mají připraveny zásadní změny např. v důchodovém systému (to je potřeba, souhlasím). Nyní přichází ZMĚNA. Obě holčiny si jdou sednout do vedení sněmovny.
4.Před volbami pětikoalice slibovala zeštíhlení státu (souhlasím). Nyní přichází ZMĚNA. V poslanecké sněmovně bude místo 5 místopředsedů rovnou 6 místopředsedů. Jeden místopředseda stojí ročně 4 mil. Kč. Ale je to demokratické, hezky poměrně podle výsledků voleb: po jednom místopředsedovi získají mj. TOP 09 (14 poslanců) a Piráti (4 poslanci). SPD s 20 poslanci místopředsedu nezíská.
Osobne se divim, ze se divite.
Jako by to nebylo jedno, pokud nejste mladsi tak urcite vite, ze se to opakuje.
K prace neschopnosti pana prezidenta se spise mel predseda senatu zeptat LPS CSSZ, ty posuzuji prace schopnost a v historii uzdravili dost lidi.
Poslední komentáře