Právní účinky vkladu sice nastaly ke dni 31.1.2003 – ovšem nastaly se zpětnou účinností teprve dnem vkladu 18.6.2003.

V době 31.3. až 17.6. byli budoucí vlastníci jednotek pouze oprávněnými držiteli jednotek (§ 130 ObčZ), nikoliv plnoprávnými vlastníky. Ode dne podpisu nabývacích smluv existoval pouze závazek (obligace) mezi prodávajícím a kupujícím, účinný a vymahatelný jen mezi nimi navzájem. Takový závazek však nezavazoval SVJ – právnickou osobu ani kohokoliv jiného. Teprve vkladem do katastru přešlo vlastnictví jednotky na nabyvatele. Názor že budoucí vlastníci měli v době konání shromáždění práva členů SVJ tedy není správný.

Cituji z rozsudku Nejvyššího soudu 29 Cdo 5294/2009 ze dne 27.04.2011:
„V řadě svých rozhodnutí (srov. např. rozsudky uveřejněné pod čísly 17/2000, 46/2007 a 57/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil závěr, podle kterého při vzniku vlastnického práva k nemovitostem evidovaným v katastru nemovitostí na základě smlouvy je třeba rozlišovat právní důvod nabytí vlastnického práva (titulus adquirendi) a právní způsob jeho nabytí (modus adquirendi).
Kupní nebo jiná smlouva o převodu vlastnického práva představuje tzv. titulus adquirendi. I když z takové smlouvy vznikají jejím účastníkům práva a povinnosti, k nabytí vlastnického práva podle ní ještě nedochází; to nastává až vkladem (intabulací) vlastnického práva do katastru nemovitostí (srov. § 133 odst. 2 obč. zák.). Kupní smlouva, kterou se převádí nemovitost, jež je předmětem evidence v katastru nemovitostí, tedy nemá účinek převodní, ale pouze účinek obligační.“
 http://kraken.slv.cz/29Cdo5294/2009

Obdobně Nejvyšší správní soud judikoval v 9 Afs 70/2009, že pouhým vkladem nemovitosti do obchodního jmění podnikatele se podnikatel ještě nestal vlastníkem nemovitosti:
„V období mezi splacením nepeněžitého vkladu, tvořeného nemovitostmi evidovanými v katastru nemovitostí, a vkladem vlastnického práva k těmto nemovitostem na základě písemného prohlášení vkladatele dle § 60 odst. 1 obchodního zákoníku, tak má společnost předmětné nemovitosti toliko v držbě a nikoli ve vlastnictví. Teprve vkladem do katastru nemovitostí vznikne vlastnické právo společnosti k nemovitostem vkládaným do základního kapitálu, a to s právními účinky vkladu ke dni, kdy byl návrh na vklad doručen příslušnému katastrálnímu úřadu. (…)
Pokud tedy stěžovatel ve zdaňovacím období roku 2006 nebyl vlastníkem předmětných nemovitostí, neboť právní účinky vkladu do katastru nemovitostí nastaly až v průběhu roku 2007, pak nemohl jako daňově uznatelné náklady uplatňovat rezervy na opravy hmotného majetku ani odpisy tohoto majetku.“
 http://kraken.slv.cz/9Afs70/2009

Podotýkám pro jistotu, že otázka „odkdy je majitel členem SVJ“ je pro situaci tazatele bezvýznamná, neboť dohoda tehdejších členů SVJ nevyžadovala aby k jejímu uzavření došlo na shromáždění.

• Jestliže šlo o dohodu, je v každém případě účinná pouze vůči stranám dohody navzájem.
• Pokud je tvrzeno, že šlo o usnesení shromáždění, pak je absolutně neplatné pro nedostatek zákonného oprávnění SVJ.

Z tohoto rozdílu obou úkonů je podle mne třeba vycházet při uplatňování nároku tazatele.

lake