Pane Jiří, přečtěte si FAQ „Výklad pojmu dohoda“, jak Vám radí pan Pavel. Pak paní soudkyni pošlete:

• výtisk rozhodnutí Nejvyššího soudu 22 Cdo 2038/2008 ze dne 26.1.2009,
• usnesení Ústavního soudu IV.ÚS 673/09 ze dne 27.04.2009,
• rozsudek Vrchního soudu v Olomouci 5 Cmo 103/2011, ze dne 9.6.2011.

Pozdravujte ode mne jak paní soudkyni, tak Vašeho právníka. Četbou tohoto portálu by se jim mnohé objasnilo …

.............­.............­.............­.............­.............­.............­.............
K otázce platnosti shromáždění z 29. dubna 2003:
Pokud se uskutečnilo, jeho účastníky bezpochyby mohli být pouze vlastníci jednotek v domě, to jest osoby, které v okamžiku zahájení shromáždění byly takto zapsány v katastru. Nebyly ani nemohly být účastníky ty osoby, které v tento den dosud vlastníky jednotek nebyly a nevstoupily tedy do práv a povinností člena SVJ. Snaha postavit argumentaci na údajné neusnášeníschop­nosti tohoto shromáždění by nevedla k úspěchu u soudu.

Nepovažuji za klíčovou ani otázku zda usnesení (vzhledem k okolnostem za nichž bylo přijato) je souladné s dobrými mravy. (Podpůrně to jistě lze využít.) Považuji toto „usnesení“ v první řadě za nulitní (od počátku neplatné) pro nedostatek zákonného oprávnění. K omezené právní způsobilosti SVJ viz např. usnesení Nejvyššího soudu ČR 29 Cdo 406/2010, ze dne 30. 11. 2011 http://kraken.slv.cz/29Cdo406/2010. K tomu dále uvádím:

ZoVB výslovně zmiňuje dohodu mezi vlastníky jednotek navzájem jako jediný prostředek ke změně přispívání podle § 15 odst. 1. Z obsahu ZoVB však nelze žádným způsobem odvodit pravomoc SVJ nahradit tuto dohodu usnesením shromáždění. Upozorňuji, že dohoda (stejně jako smlouva o výstavbě) je platná bez ohledu na to, zda byla přijata na shromáždění, nebo byla podepsána účastníky zcela mimo shromáždění. ZoVB k platnosti dohody a smlouvy takovou podmínku neklade, ani nelze nic takového ze znění ZoVB dovodit.

Naopak podle ZoVB § 11 odst. 8 platí, že „V domě, ve kterém nevzniklo společenství, platí pro rozhodování vlastníků jednotek přiměřeně ustanovení [§ 11] odstavců 1 až 6.“.
Ve výčtu (nepochybně taxativním) nejsou zmíněny ani dohoda podle § 15, ani smlouva podle § 17 ZoVB; tyto záležitosti tedy nespadají do rozhodování (hlasování) shromáždění. Ani postup uzavírání smluv/dohod není v ZoVB nijak upraven.

Při absenci právní úpravy se pro tyto běžné právní úkony použije předpis svým obsahem nejbližší, a tím je univerzální Občanský zákoník (viz § 853 ObčZ). Z něj plyne, že dohodou/smlouvou je míněn souhlasný projev vůle jednotlivých osob a taková dohoda/smlouva zavazuje pouze její účastníky (§ 50 odst. 3 ObčZ, § 493 ObčZ). Ostatní vlastníci jednotek jistě mohli přistoupit k dohodě dodatečně (i konkludentně), avšak předpokládám, že se tak nestalo.

To, co bylo dne 29.4.2003 nesprávně deklarováno jako „usnesení shromáždění“ je ve skutečnosti dohoda určitých osob mezi sebou o záležitosti, o níž vůbec nepřísluší rozhodovat SVJ – právnické osobě. Je tedy vyloučeno vykládat obsah této soukromoprávní dohody tak, jako by se jednalo o závazné rozhodnutí nejvyššího orgánu SVJ, kterým by se následně měli řídit i ostatní vlastníci jednotek.

Je-li dohoda (všech), SVJ pouze bere tuto dohodu na vědomí a podle ní se nadále řídí při vymáhání příspěvků na správu domu. Není-li dohoda (všech), platí pro přispívání dispozitivní ustanovení § 15 odst. 1 ZoVB.

lake