Petr napsal: „dosud jsem se nesetkal s tím, že by soud řekl, že zálohu není nutné platit a že je nutné počkat, až bude provedeno vyúčtování.“.

Toto zde ale nikdo nikde netvrdil. Povinnost hradit zálohy přece vyplývá z § 15 odst. 2 ZoVB. Řeč byla pouze o úroku z prodlení. Opakuji, že při neuhrazení zálohy nevzniká nárok na úrok z prodlení ve smyslu Občanského zákoníku.

Pane Petře, je možné, že jste byl u soudů dosud úspěšný, ale to neříká nic spolehlivého. Nejspíš jste natrefil na vyplašené vlastníky, kteří se hned při prvním stání lekli, nebo neměli kvalitního právníka. U Nejvyššího soudu by Vaše kuriózní chápání pojmu „dluh“ neuspělo. Na věc je možno nahlížet právním rozborem, nebo finančním rozborem.

Právní hledisko I:
Podle právní teorie platí: Předpokladem dlužníkova prodlení jsou platná a žalovatelná pohledávka, dospělost (splatnost) pohledávky a dlužníkem zaviněné zmeškání. Záloha však není plněním dluhu. Nezaplacením zálohy tedy nemůže vzniknout prodlení s úhradou dluhu. Jistě víte, že žalobce je povinen tvrdit a prokazovat existenci dluhu a rovněž to, že dluh je po lhůtě splatnosti. U soudu bych Vás „vydusil“ tím, že bych Vás vyzval k tomu, abyste doložil výši dluhu na základě účetnictví SVJ-právnické osoby. Tento dluh neprokážete. Snad víte, že o předpisech zálohových plateb se zásadně neúčtuje. Neexistuje-li od počátku žádný peněžitý dluh, neexistuje ani právo vymáhat jeho příslušenství – úrok z prodlení.

Právní hledisko II:
Cituji názor právníka (JUDr Aleš Barto, vydáno nakladatelstvím Linde): „Při plnění dluhu ve splátkách je celková výše dluhu vždy známa, kdežto při plnění zálohovém jednak není známo, zda nějaký dluh vznikne (může dojít i k přeplatku), a pokud vznikne, jaká bude jeho výše. Teprve v okamžiku, kdy dluh vznikne a je známa jeho výše, vznikne povinnost dlužníka jej plnit v určité době splatnosti a po splatnosti dluhu může začít běžet promlčecí doba. (…) Zálohy nejsou částečným plněním celkového dluhu, jedná se o částky, které ani nemohou být jednotlivě vymáhány. Je-li tedy plátce v prodlení s platbou záloh, není v prodlení s úhradou dluhu.“
Citováno z http://www.linde-nakladatelstvi.cz/…DHK-1–24.pdf
Zde se autor sice vyjadřoval k otázce promlčení, avšak otázka úroku z prodlení by se řešila naprosto shodně, neboť jde o stejný právní stav: dluh prostě není.

Finanční hledisko:
Řekněme, že pan A uhradil v srpnu zálohu ve výši 2500 Kč. Účetně je přijatá záloha závazkem SVJ vůči plátci (§ 15 odst. 4 ZoVB). Změna majetku SVJ tedy tedy nastane tato:

• Přijetí zálohy od vlastníka +2500,00 Kč
• Vzniklý závazek vůči vlastníkovi –2500,00 Kč
• Účetní vysledek: ± 0,00 Kč

Je tedy zřejmé, že majetek SVJ se uhrazením zálohy nezvýšil ani o jediný haléř. Řekněme, že pan A nezaplatil zálohu na následující měsíc. Majetek SVJ se neuhrazením zálohy nezvýšil (ani nesnížil) ani o jediný haléř. U soudu bych Vás potrápil otázkami v čem tedy spatřujete vzniklý dluh a kdy přesně (kterého dne) měl podle Vás vzniknout. Při uhrazení zálohy by přece SVJ bylo okamžitě zatíženo synallagmatickým závazkem vůči plátci ve výši 2500 Kč. Dal bych do soudní síně přinést křídu a tabuli a požádal bych Vás, abyste výpočtem ukázal, jak pouhým neuhrazením zálohy (závdavku na budoucí výdaje) vzniká dluh po lhůtě splatnosti.

Kdyby tedy pan A tento údajný „dluh po lhůtě splatnosti“ dodatečně uhradil, dluh by tím – podle Vás – zanikl. Dobrá. Zůstává ovšem v platnosti zákonný závazek SVJ vůči vlastníkovi na stejnou částku podle § 15 odst. 4 ZoVB. Z dlužníka by se rázem stal věřitel! Už vidím, jak byste se s křídou v ruce před soudem potil …

Váš problém pane Petře je v tom, že z nějakého záhadného důvodu spojujete zákonnou povinnost vlastníka jednotky skládat zálohy podle ZoVB se vznikem peněžitého dluhu podle Občanského zákoníku. To jsou dvě odlišné věci, které se řídí podle dvou odlišných právních předpisů.

lake