Judikát nemám, ale konzultovali jsme to s JUDr. Schodelbauerovou z Ministerstva pro místní rozvoj, a ta nám k tomu sdělila, že program by dle jejího právního názoru měl být zcela jistě znám dopředu (a dokonce se klonila i k názoru, že program nelze změnit ani na shromáždění).

Dále je třeba rozlišovat „plnou moc“ a „dohodu o plné moci“. Plnou mocí prokazujete druhé osobě, že máte oprávnění jednat jejím jménem. Jedná se tedy v podstatě jen o „potvrzení oprávněnosti někoho zastupovat“. Nic se zde ale neřeší ohledně toho, jakým konkrétním způsobem vás má daná osoba zastupovat (resp. jakým způsobem má např. hlasovat u jednotlivých bodů shromáždění). To se neřeší v plné moci, ale v „dohodě o plné moci“. Tato dohoda může být i ústní, ale z důvodu pozdější prokazatelnosti (např. u soudu) je vhodnější, aby byla písemná. Z praktických důvodů může být tato dohoda součástí plné moci.

Příklad: Já, Josef Novák, narozen 1.1.1970, bytem trvale v Kaštanové 5, 111 00 Praha 1 zmocňuji Pavla Vomáčku … k mému zastupování na shromáždění konaném dne … tam a tam … a zároveň k hlasování podle následujících pokynů: Bod č. 1) Volba p. Snažila za člena výboru – ANO Bod č. 2) Oprava dlažby u vchodových dveří – ZDRŽUJI SE atd.

Pokud by se pak na shromáždění hlasovalo o něčem, co v dohodě nebylo vymezeno, má se za to, že se vlastník zdržel hlasování. Takový vlastník by pak ale mohl později namítat, že neměl možnost se kvalifikovaně rozhodnout (když o daném bodu dopředu nevěděl), a tím pak toto rozhodnutí napadnout. Právě z tohoto důvodu se nedoporučuje měnit předem sestavený program jednání, s nímž byli vlastníci v dostatečném předstihu seznámeni.

U nás to děláme tak, že třeba měsíc před shromážděním vyvěsíme na domovní nástěnce výzvu, aby nám vlastníci zaslali své body, které by chtěli zařadit na program jednání (vč. podkladů). Pak sestavíme definitivní program jednání, který vyvěsíme na nástěnku. Vlastníkům zároveň zašleme (e-mailem) všechny podklady k projednávaným bodům, tak aby se na to mohli připravit.