Promiňte, ale z vašeho příspěvku vyplývá, že očividně nemáte s exekucemi žádné zkušenosti. Když má někdo „plno exekucí“, tak rozhodně žádným legálním způsobem nezjistíte, o jaké věřitele se jedná. Můžete si na CzechPointu nechat vyjet tak maximálně list vlastnictví, ze kterého zjistíte akorát tak jednací čísla exekucí, u kterých byl vydán exekuční příkaz k prodeji nemovitosti. Z toho po chvíli hledání můžete zjistit tam maximálně název exekutorského úřadu, který nějakého věřitele zastupuje. Rozhodně vám ale žádný exekutor nesdělí jméno věřitele, kterého zastupuje, ani částku, kterou vymáhá. Z toho je vám doufám jasné, že se s žádnými věřiteli spojit nemůžete. Můžete se maximálně tak přihlásit k exekuci u konkrétního exekutorského úřadu. Právo vydražit byt dlužníka má vždy první exekutorský úřad v pořadí. K němu tedy svojí pohledávku můžete přihlásit. Kromě toho, než dojde k samotné dražbě bytu, uplyne obvykle několik měsíců (někdy i rok). Exekutoři se do dražeb nemovitostí moc nehrnou, protože s tím mají velké počáteční výdaje a nejistý výdělek. Musí si totiž nechat na své náklady udělat odhad tržní ceny nemovitosti. Proti tomu se může dlužník odvolat, takže se pak musí nechat vypracovat další odhad (u jiného odhadce). Samotná nemovitost se pak začíná dražit na 2/3 tržní ceny. Pokud se v prvním kole nenajde žádný kupec, ve druhém kole se draží už jen za 50% tržní ceny. Pokud se ale ani tak nenajde nikdo, kdo by nemovitost koupil, exekutor z toho nic nedostane – to je pro něj riziko. Ono totiž kupovat byt v dražbě také není jednoduché. Před dražbou totiž musí všichni zájemci složit jistinu (která se např. u bytu v hodnotě 2 milióny Kč může pohybovat i kolem 200 tisíc Kč nebo víc). Když si byt nakonec koupí někdo jiný, tuto jistinu vám vrátí. Většina lidí si ale byty kupuje na hypotéky. A chtěl bych vidět banku, která vám půjčí jen tak 200 tisíc Kč s tím, že vůbec není jisté, jestli vám byt v dražbě nakonec prodají. Navíc po příklepu musíte obvykle do 14 dnů složit zbytek částky (tj. třeba 1,8 miliónů Kč). A tak rychlé zase banky obvykle nejsou. Dojednávat u banky půjčku na dražbu je velmi obtížné. Kromě toho, i když se přihlásíte k nějaké exekuci (nebo podáte návrh na exekuci u svého vlastního exekutora), neznamená to, že „máte vystaráno“. Než totiž dáte někoho k exekutorovi, musíte dotyčného nejprve žalovat u soudu, soud musí rozhodnout ve váš prospěch, a vy musíte mít v ruce pravomocný a vykonatelný rozsudek. Než se tak stane, uplyne obvykle několik měsíců nebo i let. Během té doby vám ale dlužník obvykle stále nebude nic platit, takže jednoho dne sice budete mít v ruce rozsudek, ale než se tak stane, dluhy vašeho dlužníka několikanásobně narostou. Takže ho můžete žalovat znovu, a znovu, a znovu … Od první žaloby k samotnému vydražení bytu tedy může uplynout i několik let. Během té doby vám dlužník nadělá celou řadu dalších dluhů. Tyto dluhy ale nemůžete vymáhat, protože je musíte nejprve zažalovat … atd. Navíc, i všechny ty soudní martýria úspěšně absolvujete a třeba po roce konečně dojde na dražbu bytu toho dlužníka, zjistíte, že váš dlužník bohužel nemá dluhy jen u vás, ale u celé řady dalších firem, a že vy jste třeba až desátý v pořadí. To znamená, že pokud se skutečně v dražbě podaří jeho byt prodat, z utržených peněz se vyplatí exekutor, pak banka s hypotékou, pak dalších deset věřitelů před vámi … No, myslím, že už vám je asi jasné, že na vás nic nezbude (a na těch devět před vámi asi taky ne). Ze zákona pak můžete své pohledávky vymáhat max. 10 let. Pokud ten dlužník (nyní už bez jakéhokoli majetku) zvládne za 10 let poplatit všechny ty věřitele před vámi, pak mu možná začne váš exekutor strhávat nějaké peníze i pro vás. Je to tak trochu „Ulice“ (nekonečný seriál).