Z hlediska čistě užitkového, solární kolektory nikomu nemohou uškodit, ba právě naopak, v konečném důsledku ušetří náklady i té menšině, která je z různých důvodů (především z nevědomosti nebo z odporu ke všemu novému) odmítá.

Z hlediska správního, podle vyjádření stavebního úřadu, na instalaci solárních kolektorů není potřeba vydání stavebního povolení, ale stačí souhlas s provedením ohlášené stavby. Co se týká souhlasu jednotlivých vlastníků domu, stavební úřad nepovažuje výstavbu solárních kolektorů za změnu vlastnických podílů, ale zahrnuje jí do modernizace budovy jako takové. Z tohoto důvodu požadoval stavební úřad 75% souhlas ze 100% vlastníků domu. Při dotazování, zda stavební úřad skutečně postupoje tak, aby později nikdo nemohl nic právně napadnout a pak i uspět,bylo ze strany stavebního úřadu doloženo, že postupuje v souladu s metodickým pokynem krajského stavebního úřadu.

Z hlediska praktického mi není jasné, proč je v předešlé diskuzi poznámka, že „…stavební úřad si dělá, co chce…“, že „…většina vlastníků si dělá, co chce…“. Všechny zainteresované strany se k celé problematice vyjádřily, stavební úřad vše posoudil a rozhodl.

Co se týká kasační stížnosti, tak tento opravný prostředek při vydání souhlasu s provedením ohlášené stavby v tomto případě není možné uplatnit. Nicméně není možné zpochybnit, že menšinoví vlastníci mohli využít svého práva se dožadovat soudního rozhodnutí k celé problematice u příslušného soudu, a to do půl roku od přijatého usnesení jednání shromáždění. Pokud se nic takového nestalo, dá se předpokládat, že tito vlastníci nakonec se stavem mlčky souhlasili a nebo ho strpěli.

Osobně na celém postupu nevidím nic právně závadného, nespravedlivého, nelegálního, či nelegitimního.

Steven