Pane Patočko, píšete o spouštěcí teplotě dle normy. Norma většinou definuje NEJHORŠÍ MOŽNOU hodnotu, která je ještě přípustná u výrobků uváděných na trh. Nikdo výrobcům nezakazuje uvádět na trh indikátory citlivější, s nižší spouštěcí teplotou, jestliže ovšem dokážou bezpečně rozlišit mezi topením a netopením. Takovým řešením jsou dvoučidlové indikátory.

Druhé čidlo (těsně pod krytem na místě odvráceném od radiátoru) nemá za úkol měřit teplotu místnosti, nýbrž zjistit teplotní gradient. Dvoučidlový indikátor spouští spolehlivě při nižší teplotě než jednočidlový, protože dokáže rozeznat, zda se topí či nikoliv.

• je-li teplota hlášená druhým čidlem nižší než povrchová teplota radiátoru, indikátor „ví“ že z radiátoru proudí teplo do místnosti a měří (pokud to lze nazvat měřením).
• je-li teplota druhého čidla stejná nebo vyšší než teplota radiátoru, indikátor to hodnotí jako stav, kdy radiátor nedodává do místnosti teplo, proto nic nenačítá.

Na ukázku cituji z firemního materiálu výrobce QUNDIS, typ indikátoru HKVE:
„Consumption is always detected when the HKVE’s temperature sensor measures a temperature of above 32 °C at the surface of the radiator. Between about 27 °C and 32 °C, the dynamic heating operation feature verifies whether the heat is coming from the radiator or another heat source. This type of heating operation detection is not permissible above 32 °C.“

„Spotřeba (tepla) je vždy zaznamenána, jestliže čidlo teploty indikátoru HKVE naměří teplotu nad 32°C na povrchu radiátoru. V rozmezí od 27 °C do 32 °C je funkční dynamické rozpoznání vytápění, které ověřuje, zda teplo přichází z radiátoru, nebo z jiného tepelného zdroje. Tento typ detekce vytápění není povolen nad 32 °C.“

lake