Podle legislativních pravidel musí mít každý podzákonný předpis své zmocnění v nějakém zákoně. Vyhláška č. 372/2001 Sb. má být stanovena podle § 98 odst. 9 zákona č. 458/2000 Sb. No a když se do aktuálního znění zákona podíváme, tak v § 98 žádné zmocnění není. Někdo by mohl namítnout, že se jedná o formalismus, na těchto formalitách je ale náš právní systém vystavěn. Je to proto, aby orgány mající oprávnění vydávat podzákonné předpisy mohly stanovovat bližší podmínky jednotlivých ustanovení zákona pouze ve stanovených případech.

Tolerujme ale mizernou práci MMR, které si ani neumí pohlídat formální správnost svých vyhlášek a hrejme na to, že vyhláška je aplikovatelná. Skutečně říká, že spotřeba tepla ve zúčtovací jednostce nesmí za žádných okolností překročit 140 % průměru? Já ve vyhlášce čtu, že v případě překročení oné 140% hranice pouze „provede vlastník úpravu výpočtové metody uvedené v odstavci 3.“ V odstacvi 3 žádná konkrétní výpočtová metoda není uvedena ani odkaz na ni. Pouze se tam říká, že se „zohledňuje i rozdílná náročnost vytápěných místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou.“ Tou rozdílnou náročností nemohou být ale neodůvodněně otevřená okna či vědomé přetápění jednotky!

Čili, pokud náklady překročí 140 %, mělo by se překontrolovat, zda k tomuto překročení nedošlo jinými vlivy, které uživatel sám nezavinil. Pokud i po této kontrole se tyto jiné vlivy nenajdou, nevidím žádný důvod, aby se tato spotřeba nenaúčtovala a nechť uživatel jednotky doloží, že tuto spotřebu nezavinil svým chováním.