Ve Vašem příspěvku, „Vložil lake, 23. Březen 2011 – 11:34“, vyjadřuje svůj nesouhlas s tím, že dle Vašeho názoru, Ústavní soud ČR, „de facto“, podporuje libovůli v soudnictví.

Libovůle při rozhodování obecných soudů (okresní soud, krajský soud, nejvyšší soud) by byla tím největším prohřeškem v soudnictvím jako takovém.

Libovůle při rozhodování v soudních věcech může vést k tomu, že Nejvyšší správní soud (na návrh) učiní takové kroky a opatření, že dotyčný soudce bude, lidově řečeno, „vyslečen z taláru“.

Ústavní soud ČR se ve svém rozhodnutí jednoznačně přiklonil k platnému zákonu,

který sám (tento Ústavní soud) nepovažuje za protiústavní, a to k tomu názoru, že náklady na „administrativní správu, provoz a opravy společných částí domu“ hradí vlastníci jednotek dle svého spoluvlastnického podílu na společných částech domu.

Opačný názor by byl, dle Ústavního soudu ČR, projevem libovůle při rozhodování obecných soudů.

Dle názoru ZoVB je nutné dočíst níže uvedenou judikaturu až do konce, do POSLEDNÍ VĚTY.

Ústavní soud České republiky uzavírá:

(Ústavní soud, IV.ÚS 673/09, datum rozhodnutí 27.04.2009)

Stěžovatelé v ústavní stížnosti zejména namítají, že
Krajský soud v Ostravě poskytl ochranu svévoli žalobce,
který neměl k dispozici žádné jednomyslné usnesení o
výši příspěvku do fondu oprav, ani nepostupoval při
stanovení výše tohoto příspěvku dle velikosti
spoluvlastnických podílů. Rozhodnutím Krajského soudu v
Ostravě byli stěžovatelé podle jejich tvrzení omezeni v
možnostech vykonávat své vlastnické právo, neboť nemohli
rozhodovat o příspěvcích do fondu oprav, které nebyly
určeny souhlasem účastníků a jsou v rozporu se stanovami
žalobce (dále jen „stanovy“) a právními normami. Navíc
mají stěžovatelé být nuceni přispívat na opravy domu
dvakrát, jednak „ad hoc“ při provedení jednotlivých
oprav, jednak v rámci příspěvků do fondu oprav.

Podle náhledu Ústavního soudu rozhodnutím odvolacího
soudu došlo k pochybení, když je třeba stran částky, o
níž bylo rozhodnuto výrokem II. rozhodnutí odvolacího
soudu, v zásadě přisvědčit argumentaci použité v
rozhodnutí soudu prvního stupně a též předkládané
stěžovateli. Skutečnost, že výše příspěvku do fondu
oprav 300,– Kč pro všechny členy žalobce (stanovená
pouze usnesením shromáždění žalobce, nikoli písemnou
dohodou jeho členů) nezohledňuje poměr velikostí podílů
členů žalobce na spoluvlastněném domě a je tak v rozporu
se zákonem č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé
spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické
vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé
zákony (dále jen „zákon o vlastnictví bytů“) a
stanovami, akceptuje Krajský soud v Ostravě s
odůvodněním, že částka 300,– Kč je v podstatě nízká a
rozdíly mezi podíly jednotlivých vlastníků jsou rovněž
minimální. Takový postup Krajského soudu v Ostravě však
nemá oporu v zákoně a lze jej považovat za projev
libovůle.

Poznámka ZoVB: Rozpočítání „službeb“ je částečně upraveno vyhláškami a hlavně
„historickým vývojem“ v posledních cca. 40 letech.
U studené vody: člověkoměsíce, měřiče, eventuálně i m2

ZoVB