Ani celkem jasná definice zákonodárce není zárukou úspěchu.

Např. zákonodárce uvádí, že data budou anonymizována (což zní celkem logicky vzhledem k tomu, že jde o statistický průzkum). Definici anonymního údaje uvádí velmi podobně jak zákona na ochranu osobních údajů, tak zákon o státní statistické službě. Ovšem ČSÚ se rozhodlo, že provede pouze odstranění jména, příjmení, rodného čísla, dne a měsíce data narození. Tedy v datech zůstane přesná adresa včetně určení bytu, věk v celých letech, pohlaví a další údaje. Takováto data nelze podle ani jednoho ze zákonů považovat za anonymní, protože lze dohledat konkrétní osobu, které se data týkají. ČSÚ tvrdí, že to není možné a takto vzniklá data považuje za anonymní.

Nebo třeba ČSÚ prohlašuje (nakonec je to i na každém sčítacím formuláři, který je daný prováděcí vyhláškou), že data budou použita výhradně ke statistickým účelům. Statistický účel opět definuje zákon o statní statistické službě a podle definice jde (zjednodušeně řečeno) o popis hromadných jevů pomocí dat vzniklých agregací jednotlivých údajů. Zároveň ovšem uvádí příklad, kdy hasiči data ze sčítání používají při výjezdu k požáru k získání informací k konkrétní budově (počet podlaží, materiál apod.). Tady zjevně nejde o popis hromadného jevu a data nepochází z agregovaných jednotlivých údajů, nýbrž jde přímo o data vyplněná v jednom konkrétním dotazníku.

Neměl by pokutu dostat spíše ČSÚ, resp. neměli by být trestně odpovědní někteří jeho pracovníci?