V jiném vláknu

http://www.portalsvj.cz/…nivyboru-svj#…

se objevily dva názory na skutečnost, kdo plní funkci statutárního orgánu po platném odvolání výboru.

Cituji:

„Vložil lake, 30. Prosinec 2010 – 18:31

Pavel napsal: „… tak se domnívám, na rozdíl od pana lake, že výkon funkce členů výboru končí okamžitě“. Můj názor je vskutku odlišný, a to ze dvou důvodů.

1. Hledisko praktického práva: Existují (pokud je mi známo) dva judikáty Nejvyššího soudu, v nichž byla řešena otázka kdy se SVJ po svém vzniku pod křídly původního družstva ujímá správy domu. Jde o rozsudky 22 Cdo 734/2008 a 22 Cdo 2038/2008, podrobněji viz zde: http://www.portalsvj.cz/…m-vzniku-svj#…. Oba senáty Nejvyššího soudu vyřešily věc shodně, a to tak, že SVJ se stává způsobilým vykonávat správu domu okamžikem volby svého statutárního orgánu. Z toho dovozuji per analogiam, že starý statutární orgán předává agendu novému řádně zvolenému statutárnímu orgánu. V precizně vyargumentovaných rozsudcích NS není vůbec zmíněna možnost, že by se správy domu jménem SVJ snad mohla ujmout nikým nezvolená skupina osob podle § 9 odst. 9. Jak vidno, Nejvyšší soud má pramalou důvěru v tuto skupinu nedobrovolných správců a nehodlá jim svěřit řízení SVJ ani na jedinou minutu, přestože jejich „funkční období“ započalo automaticky ze zákona mnohem dříve, než byl zvolen statutární orgán.

2. Hledisko funkční: Domnívám se, že statutární orgán má i po svém odvolání povinnost chránit svěřený majetek a zajistit kontinuitu činnosti SVJ. Kdybych byl na místě odvolaného předsedy, odmítl bych předat funkci, dokumenty a přístup k bankovnímu účtu osobám, které nebyly řádně zvoleny jako statutární orgán SVJ. Taková povinnost totiž neplyne z žádného právního předpisu, ani ze ZoVB, který o oprávnění osob podle § 9 odst. 9 praví záhadně, že „plní funkci orgánů společenství“, avšak těmito orgány bezpochyby nejsou. lake“

Moje stručná reakce, protože např. k „precizní argumentaci“ by šlo mnohé napsat:

1. Nejprve oprava zřejmého omylu. Pan lake uvádí, že „oba senáty Nejvyššího soudu vyřešily věc shodně“ Nejednalo se o dva senáty ale o dva rozsudky, které vytvořil jeden senát a to senát 22 v identickém složení Spáčil-Balák-Rezková. Navíc většina odůvodnění v mladším rozsudku 734 je natvrdo překopírována v uvozovkách ze staršího rozsudku 2038. Prakticky se tedy jedná o „jeden“ rozsudek.
2. Nedomnívám se, že je přípustné použít analogii pro v rozsudcích řešenou situaci (kdy je SVJ způsobilé vykonávat správu domu) a pro problematiku, kdy výbor existoval a byl platně odvolán.
3. Oba rozsudky jednoho senátu se § 9/9 nezabývají, protože pro řešenou situaci platí § 9/10 jako lex specialis. „Stará družstva“ uvedená v § 24/1 a 2 plní funkci orgánů až do doby, než jsou orgány SVJ zvoleny (jak soudci správně uvádí) a použití § 9/9 tedy nepřipadá v žádném případě v úvahu do doby zvolení prvního statutárního orgánu SVJ. Teprve až by byl první „řádný“ statutární orgán zvolen a následně odvolán, použije se obecný § 9/9.
4. Závěrem mohu konstatovat, že základním poselstvím z probírané problematiky by mělo být: Nedopustit, aby existovalo SVJ bez orgánů. Pokud by platila verze pana lake, jako že neplatí, tak by odvolaný výbor mohl nadále dělat to, proč byl odvolán. A podle mého výkladu, který je v souladu s právem, budou po odvolání statutárního orgánu bez zvolení nového orgánu podle § 9/9 odpovědní ti, kteří se stali členy SVJ v okamžiku vzniku SVJ i když prakticky vykonávat funkci orgánů nemohou, jak už jsem tu mnohokrát psal.

PF 2011