(1) Právní předpisy uváděné panem Votočkou jsou veřejnoprávními předpisy a pro doručování v rámci SVJ jsou bezvýznamné. Doručování v oblasti soukromoprávní je něco zcela jiného než doručování ve sféře veřejnoprávní. Neplést dohromady!

(2) Pojem "doručení" v soukromoprávní oblasti je dán § 45 odst. 1 ObčZ. Výklad tohoto pojmu je v judikatuře dlouhodobě ustálený a jednotný: písemnost je doručena okamžikem, kdy se dostala do dispoziční sféry adresáta. Zásilka je doručena i tehdy, jestliže si ji příjemce fyzicky nepřevzal, avšak dostala se "do sféry jeho dispozice" (např. do poštovní schránky, nebo byla uložena na poště s oznámením do schránky). Platným doručením v soukromoprávní sféře je tedy například:
- doručení dopisu,
- doručení telegramu,
- vhození oznámení do poštovní schránky o uložení na poště,
- vhození zásilky do poštovní schránky adresáta,
- předání do vlastních rukou adresáta.
--------------------------------------------------------------------------
(3) Uvádím citaci z rozhodnutí Nejvyššího soudu 28 CDO 72/2004 ze dne 29.06.2004:
"... zejména však bylo žádoucí aplikovat, při nedostatku explicitní obecné právní úpravy, per analogiam legis § 43a odst. 2 a především § 45 odst. 1 občanského zákoníku. Interpretace posledně citovaných ustanovení je zcela konstantní v tom směru, že jednostranný písemný projev vůle je účinný vůči adresátovi okamžikem resp. dnem, kdy se ocitne v jeho dispoziční sféře a adresát má možnost se s jeho obsahem seznámit; není tedy rozhodující, že o obsahu právního úkonu adresát v tento den dosud neví.
(...)
Sluší se poznamenat, že názory o účincích doručení písemného právního úkonu adresátovi hmotněprávního projevu vůle sdílí dovolací soud s konstantní literární interpretací příslušných ustanovení občanského zákoníku i s právní naukou, jak je patrno například z Komentáře k občanskému zákoníku autorů Jehličky, Švestky, Škárové a kol., C. H. Beck 2001, 6. vydání, str. 279, 285, 286, nebo z učebnice Občanské právo hmotné, svazek I., autoři Knappová, Švestka a kol., ASPI 2002, str. 124, 125, 149."
--------------------------------------------------------------------------
(4) V tomto smyslu rozhodují o doručování i soudy nižších stupňů, zde Krajský soud v Brně ve věci č. j. F 5118/2004, F 9646/2004, C 24729/9 – 211 ze dne 14. září 2005:
"K námitce odvolatele, že pouhé odeslání pozvánky na valnou hromadu na adresu společníka není postačující, nebyla-li pozvánka doručena, odvolací soud uzavřel, že postačí, dostane-li se pozvánka do sféry dispozice společníka tím, že mu bude zaslána na adresu jeho bydliště, kterou společnosti sdělil. Nelze přičíst k tíži společnosti, že společník si pozvánku na valnou hromadu nevyzvedl a k jednání valné hromady se nedostavil. "
--------------------------------------------------------------------------
Chce-li si to někdo ověřit, pak doporučuji seznámit se s rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 72/2004, 26 Cdo 864/2004, 29 Odo 1429/2006, 28 Cdo 2622/2006.
Na konfrontačně laděné příspěvky psané bez znalosti těchto judikátů nebudu reagovat.

lake