Pane Klokočníku tak vy chcete říci že znáte dva stejné byty (předpokládám stoupačky prochází oběma), oba topí na 20 C a jeden má nulový náměr a druhý nezvykle vysoký? Tomu se mi nějak nechce věřit, pokud ale je to tak je potřeba analyzovat proč to tak je, zdali mají stejná okna, stejné větrací návyky, popř. stejné zisky ze slunce či domácích spotřebičů. Neustálé obhajování denostupňové metody získaným teplem od stoupaček mi připadá jako v tom vtipu, kdy se dva skautíci chlubí, že udělali dobrý skutek a převedli stařenku přes silnici. Když se jich vedoucí zeptá proč jí převáděli oba tak říkají že jí jeden tlačil a druhý táhnul, protože ta mrcha na druhou stranu vůbec nechtěla jít. Tedy je potřeba se komplexněji zamyslet nad funkcí stoupaček, např. u nás (činžák z první republiky) jsou stoupačky taženy hlavně komorami, kde nikdo o teplo nestojí, proto jsme je zaizolovali jak nejlépe to šlo, neboť o vytopené komory a následné větrání tepla do světlíku opravdu nikdo nestál. Nezlobte se na mě, ale píšete jako by byla denostupňová metoda samospasitelná a vyřešila všechny problémy. Opak je pravdou. V první řadě je potřeba říci, že je nutné eliminovat úniky tepla, termohydraulické vyvážení soustavy, správné nastavení equitermní křivky atd. Cílem je ušetřit přímé náklady na topení, ne zpoplatnit uživateli jakousi subjektivní „pohodu“. Doposud jste neobjasnil fyzikální mechanismus zjištění nadměrného větrání a jak ho budete zohledňovat ve vyúčtování. Podle mě to bez okenních čidel, které budou měřit jak dlouho bylo okno otevřené, nebo bez druhého teploměru, který bude měřit i teplotu radiátoru nejste schopen zjistit. Ale jakmile dáte teploměr přímo na radiátor, tak už máte to co dělá elektronický indikátor, který měří mimo jiné teplotu radiátoru a uchovává si minimum, maximum a průměr za dané období. Pokud argumentujete, že si můžete údaje o teplotách za zůčtovací období srovnat, tak můžete s indikátory taky, ty měří teplotu radiátoru a teplotu před radiátorem a náměr, jen je potřeba o tyto údaje požádat rozůčtovací firmu. Dále tu nikdo nediskutoval zranitelnost jakéhosi teploměru, umístěného 2m od podlahy na protější straně než je okno. Lidé jsou schopni vymyslet cokoliv ať už magnet na vodoměru, či mokrý hadr na odpařovacím indikátoru. Váš těploměr může být neúmyslně zakryt nábytkem, a nebo úmyslně obložen polystyrenem. Moc by mě zajímalo jak v tomto případě poznáte nadměrné vetrání v bytě kuřáků. A laskavě mi nepodsouvejte co poažuji za korektní a co ne. Když Vám dojdou argumenty začnete s osočováním, na takovouto diskusi odmítám přistoupit. To co zde předváníte má charakter šíření poplašné zprávy a tak ostré výrazy jako že náměry indikátorů nejsou „vůbec platná“, nebo „zcela nevěrohodná“ bych očekával na titulni straně bulvárního plátku a ne v odborném článku. Vaše strašení, že je lépe rozůčtovávat dle započitatelné plochy a nebrat v potas indikátory je naprosto neseriózní, údaje o úsporách energie (ale i vody) po zavedení měření jasně hovoří proti Vám. Žádné rozůčtování není 100%, viz. Jiné diskuse o rozůčtování osvětlení společných prostor, výtahu či úklidu, ale nikdy bych si nedovolil napsat, že něco není „vůbec platné“ a vyzývat k bojkotu.