Tady nejde o technickou při, ale politickou. Každý si naprosto „exaktně technicky“ ospravedlní proč právě ten jeho názor je správný. Tady jde o rozpor v přístupu pana Klokočníka, který hásá – každý dle svých možností, každému dle jeho potřeb a druhý přístupu, který tvrdí že by si měl každý zaplatit to co spotřebuje. Pokud se na věc podíváme tak že tepelná pohoda je jakési právo občana a někdo má povinnost mu ji zajistit tak je logické že člověk zaplatí za to jakou pohodu má a ne za to kolik energie ve skutečnosti vycamral. Pak ano denostupňová metoda je na místě. Pokud se ale soustředíme na skutečnou spotřebu energie pak je naopak logické, že spotřeba energie je věc, které má být měřena a zaplacena jako jiné komodity (voda, elektřina atd.) a ostatní vlivy by měly být zohledněny jinak, např. tržni hodnota (popř. činže) zatepleného jižního bytu s kvalitními okny je větší než severního nezatepleného s nedoléhajícími okny. ČEZ taky nezohledňuje zdali máme svítidla úsporná, či nikoliv a s názorem že je povinnen zajistit „světelnou pohodu“ by nás asi hnal svinským krokem. Druhý názor je pak všeobecně aplikovatelný bez rozdílu zdali je vytápění dálkové, nebo lokální (neumím si představit že se majitelé řadových domků, mající každý svůj kotel, každý rok schází a dle jakýchsi denostupňů si přerozdělují 60% nákladů). Pokud někdo najde v přerozdělování zálibu, tak by se nemusel zastavit pouze u přerozdělování otopných nákladů, ale jižní byty by mohly něco přispět na elektřinu severním (ty musejí déle svítit je to logicky spravedlivější) a ti co trpí zácpami by měli něco přispívat na vodu těm co trpí průjmy (nezaviněně spotřebovávají více vody) atd. Otázka je kde by se pak toto přerozdělování zastavilo.