Jedno mi není jasné. Pokud tedy opravdu existuje nepopiratelný zákonný nárok na refundaci všech nákladů vynaložených na společnou věc i bez souhlasu ostatních vlastníků, může to v praxi znamenat, že když je na domě stará střecha a některý vlastník ji celou, bez schválení shromáždění a vlastním nákladem opraví, práci zadá drahé nekvalitní firmě, protože ji vlastní jeho bratr nebo tetička, jsou ostatní skutečně povinni mu tento náklad v plné výši refundovat? Proč tedy zákon 72/1994 Sb. uvádí jakým poměrem hlasů se co schvaluje, když je tak jednoduché ho v této zásadní věci obejít?