Zabývám se problematikou domů v soukromém vastnictví již od roku 1997, kdy ještě nebyla SVJ a vlastníci si v té době zakládali sdružení a družstva. Jelikož nejsem právník, ponechávám výklady zákonů jim. Jsem však přesvědčena, že by se vlastníci měli obracet na soudy pouze v případě, že selžou všechny ostatní možnosti. Soudní řízení je většinou drahé a trvá to neúnosně dlouho. Jak jsem však uvedla v předchozím příspěvku, setkala jsem se s případem, kdy vlastník v tomto sporu neuspěl. Tento soudní spor však nemohu blíže specifikovat, jelikož jsou to již 2 roky a měla jsem možnost do rozsudku pouze nahlédnout.

Dovolím si ale napsat, proč jsem podala svoje rady.

1. Pokud dotčený vlastník s usnesením nesouhlasí, je nanejvýš vhodné, aby se proti němu písemně odvolal. Toto odvolání se zasílá výboru shromáždění, a ten je povinen na něj písemně odpovědět. Pokud totiž výbor musí oficiálně napsat stanovisko, o kterém ví, že není tak úplně v pořádku, dost často sám couvne a radši se dohodne.
2. Pokud má jakkoliv postižený člen společenství v ruce také písemné vyjádření správce, který ho nic nestojí a jeho nárok podpoří, je to první krok k tomu, aby se ostatní členové přiklonili na jeho stranu a nedali se ovlivnit pouze názorem předsedy či výboru.

Správce domu je většinou profesní firma, která by měla mít patřičné odborné a právní znalosti v oboru spoluvlastnických vztahů. V rámci správy by měla mimo jiné svým klientům (členům SVJ) poskytovat poradenskou činnost. V případě, že by správce klienta vyhnal, bylo by vhodné ho vyměnit.

1. Pokud je navíc po té správce přítomen na shromáždění vlastníků a problém všem na místě vysvětlí, ve valné většině to vede k tomu, že shromáždění tento nárok odsouhlasí.

Domnívám se totiž, že kdyby správce byl u toho, když předseda výboru vynášel stanoviska vycházející z osobních pohnutek, rozhodně by ho v jeho snahách nepodpořil a vše by uvedl na pravou míru. Jinak si totiž vůbec nedovedu představit, jak by správce mohl zaúčtovat refundaci, která by neproběhla na řádném základě a jak by tento postup zdůvodnil v roční zprávě o hospodaření.

Dle mého názoru je pro další soužití v domě vždy lepší učinit nejprve výše zmíněné kroky a na soud se obracet teprve pokud selžou. Vždyť ti lidé spolu musí žít v jednom domě i potom a i dál se musí domluvit na spoustě dalších věcí. Ne každý však ustojí vlekoucí se soudní spor, který proti sobě většinou poštve obyvatele domu natolik, že v budoucnu nikdo nechce pracovat ve výboru a co je horší většina bojkotuje shromáždění.