Byly zde diskutovány dva finanční polštáře. Porovnejme je co do velikosti a co do možnosti společenství s nimi disponovat.

(A) Finanční polštář pana Laka. Pan Lake předepisuje všem svým členům zálohy ve výši 120 % skutečné spotřeby, přeplatky za minulý rok vrací v srpnu roku následujícího. Společenství tak vzniká finanční polštář proměnlivé velikosti, nejmenší je v srpnu, po vyrovnání minulého roku, kdy činí 13,3 % skutečné roční spotřeby, a největší je rovněž v srpnu, před vyrovnáním minulého roku, kdy činí 33,3 % skutečné roční spotřeby.

Tyto peníze, ve výši 13,3–33,3 % skutečné roční spotřeby, tj. pro menší panelák s roční spotřebou 1 000 000 Kč se jedná o částku v rozmezí 133 333–333 333 Kč, skutečně trvale leží za účtu společenství a společenství s nimi může plně disponovat.

Nutnost předpisu nadhodnocených záloh předpisovaných všem odůvodňuje nutností hradit z „polštáře“ za neplatiče.

(B) Finační polštář paní Henrietty. Tady je především třeba uvést, že platit přes SIPO je možnost, pod dohodě obou stran, tj. společenství a člena, nikoliv povinnost. Člen nemůže nutit společenství, aby mu platby předepisovalo přes SIPO, stejně jako společenství nemůže nutit člena, aby platby hradil přes SIPO. SIPO je nesystémový prvek platebního styku, kdy uživatel SIPO má jen velmi omezenou kontrolu nad předepsanými částkami a chyby se řeší zdlouhavě a se značným zpožděním, a navíc zpravidla mimo systém SIPO.

Pan Krupp uvedl, že SIPO vnáší do plateb značné zpoždění připisování plateb. Přitom je třeba zajistit, aby ke stanovenému datu byly na účtu společenství platby od všech členů, bez ohledu na to, jaký způsob úhrady platby člen zvolil. To se dá vyřešit buď předpisem plateb o měsíc dříve (jinou periodicitu než měsíční systém SIPO neumožňuje), nebo složením jedné mimořádné zálohy ve výši měsíční platby. V obou případech tak z pohledu uživatele SIPO vzniká finanční polštář ve výši 8,3 % roční spotřeby, a nímž ale nemůže disponovat společenství, neboť prostředky neleží na účtu společenství, ale na sběrném účtu provozovatele systému SIPO, který je shromážďuje a se zpožděním zašle příjemcům. Z pohledu společenství tak žádný polštář nevzniká, společensví žádné prostředky navíc k disposici nemá. (Naopak, pokud by společenství platby přes systém SIPO předepisovalo v běžném měsíci, vzniká z pohledu společenství trvalý nedoplatek ve výši 8,3 % roční spotřeby, který není z čeho hradit, jak uvedl pan Krupp.)

Shrnutí:
Polštář pana Laka: povinný pro všechny členy společenství, na účtu společenství leží trvale prostředky ve výši 13,3–33,3 % roční spotřeby,.

Polštář paní Henrietty: nepovinný, pouze vstřícná nabídka členům, kteří hodlají využívat platební systém SIPO, zajišťující připsání prostředků k datu splatnosti na účet společenství. Z pohledu člena vzniká polštář ve výši 8,3 % roční spotřeby, společensví žádný polštář k disposisi nemá.