Nejsem profík na rozúčtování, ale mě je to jasné. Píšete:
********
1. byt obývají pan Šetřil a pan Odjel: náměr 1 dílek (příklad B: 0 dílků, to se bude lépe násobit korekčním koeficientem),
2. byt obývá pan Topil: náměr 10 dílků,
3. byt obývá pan Větral: náměr 100 dílků.
Zkuste rozúčtovat podle vyhlášky, celkově se protopí 30.000
********
Vycházím z toho, že byty jsou zcela totožné.
Tedy průměr na byt 10.000Kč.
Náklady na byt musí být v toleranci +-40% od hodnoty 10.000, nebo-li 60 až 140% hodnoty 10.000, což je interval od 6.000 do 14.000Kč na byt.
Byt 3. se spotřebou vymyká, proto náklady budou 14.000Kč (maximální možné náklady).
Zbývá rozdělit 16.000Kč mezi byty 1., 2.
Tedy např.:
- polovina, byt 1. 8.000Kč a byt 2. 8.000Kč
- dle náměru, byt 1. skoro na nule, tedy 6.000Kč (minimální nutné náklady), byt 2. zbytek, tedy 10.000Kč
- dle rozdílu náměru z průměrné ceny za 1 dílek 270.27Kč (30.000/111), tedy rozdíl dílků je 9, vyjádřeno cenou zaokr. 2.432Kč, takže byt 1. 6.784Kč [(16.000-2.432)/2] a byt 2. zbytek, tedy 9.216Kč
- od oka (součet vždy 16.000Kč a min. 6.000Kč na byt), tedy byt 1./2. např. 6.500/9.500, 7.000/9.000 atd., jak vás napadne, ale vždy s ohledem na náměr