Pane Antoníne,

při přechodu správy není rozhodující co si přeje společenství, nýbrž to, jak postupuje správce, který má správu předat. Ať postupuje podle judikátu NS, nebo podle ZoVB, výsledek je stejný.

Podle § 9 odst. 10 ZoVB v případech družstev (...) která byla původním vlastníkem budovy a vykonávají správu domu, plní funkci orgánů společenství toto družstvo až do doby, kdy budou orgány společenství zvoleny.

Soudím, že stejným opatrným způsobem bude (per analogiam) při předání správy postupovat i jiný správce, ať je jím s.r.o., družstvo, či jiná právnická nebo fyzická osoba. Zákon totiž žádná jiná pravidla pro přechod správy nestanoví; není důvodu domnívat se, že v případech nespadajících pod § 9 odst. 10 by měl být uplatněn nějaký odlišný postup.

Představme si trojici vlastníků, kteří (po nezvolení statutárního orgánu) plní funkci statutárního orgánu podle § 9 odst. 9 zákona. Tyto osoby:
a) nejsou a nemohou být zapsány v rejstříku SVJ (už se zde o tom psalo),
b) nemohou zřídit bankovní účet SVJ, neboť banka vyžaduje výpis z rejstříku.

Představme si k tomu správce, který vede účetnictví, daňové záležitosti, přijímá na zálohách řádově desítky tisíc měsíčně, platí zálohy osmi firmám a daslší milion má na podúčtu SVJ jako dlouhodobou zálohu na údržbu a opravy. Nemyslím, že správce prostě vloží všechny účetní knihy, smlouvy a účetní doklady do krabice od banánů a předá je této nikým nezvolené trojici. Stejně je nereálné domnívat se, že je pak vezme s sebou do banky, tam vybere veškeré finance z podúčtu SVJ a v hotovosti je v pytli předá zástupcům SVJ ze zákona.

Žádný správce není tak nerozumný, aby postupoval naznačeným způsobem. Má totiž také svou odpovědnost (i trestní) za správu cizího majetku. Vyprovodí tuto trojici ze dveří a doporučí jim, aby se vrátili, až budou řádně zvoleni a SVJ bude mít zřízen svůj účet. Taková je realita.

Pro pana Jiřího z toho plyne, že s.r.o. po zvolení statutárního orgánu předá správu v souladu se ZoVB a může zahájit proces likvidace.

lake