Výpočet průměrné denní teploty podle vyhlášky 194/2007 Sb.
Dobrý den, rád bych se zeptal na Vaše zkušenosti s výpočtem průměrné denní teploty za účelem zahájení dodávky tepla. Jsme dům o 72 bytových jednotkách a dodávku tepla zajišťuje město, které zároveň vlastní kotelnu. Výpočet průměrné denní teploty ale neřídí ustanovením § 2 odst. 3 zmíněné vyhlášky, nýbrž „sofistikovanějším“ způsobem, kdy elektronické zařízení zaznamenává venkovní teplotu každou půlhodinu (nebo hodinu) a poté vyhodnocuje „průměrnou denní teplotu“. Takto získaná průměrná denní teplota bývá většinou dost nadhodnocená a je zcela nesrovnatelná s průměrnými teplotami uvedenými pro danou lokalitu na webu ČHMÚ. Pak se často stává, že město zahajuje dodávku tepla se zpožděním (většinou až v době, kdy se večer bez svetru nedá sedět u televize). Podle čeho se zahájení dodávky tepla řídí u vás? Nebo jinými slovy – jak striktně vnímáte ustanovení § 2 odst. 3 vyhlášky č. 194/2007? Děkuji za odpovědi Tomáš, Kostelec nad Orlicí
Máme centrální zásobování města a předávací stanici ve sklepě, ovládanou dálkově z „dozorovny“. Bude-li nám zima, zavoláme a přitopí. Zrovna tak teplota teplé vody. Čidlo mají na severní straně jedné budovy.
Jste si jistý, že všichni obyvatelé domu požadují změnu? Teplota "nedá se sedět bez svetru u televize" je velmi relativní pojem.
Nenapsal jste, zda máte domovní předávací stanici, nebo berete teplo z centrálního zdroje, kde je měřeno i regulováno. Budu předpokládat, že jste napojeni na centrální rozvod. (V případě měření tepla v domovní předávací stanici by totiž dodavatel neměl žádný důvod nevyhovět vaší žádosti o přizpůsobení začátku topení nebo o úpravu topné křivky.)
Za prvé:
Pokud se tak dohodnete, je možno po dodavateli tepla požadovat topení i nad rámec pravidel uvedených ve vyhlášce (například zahájení již při poklesu na 14°C podle jejich měření).
Nejlepší by bylo předjednat toto s dispečinkem dodavatele tepla a pak požádat oficiálně písemně, nejlépe po dohodě společně za více připojených domů. Dodavatel tepla to ovšem může odmítnout z technických či provozních důvodů.
Za druhé (k přesnosti měření):
V literatuře se uvádí, že měření teploty v pevných intervalech dává teplotní sumy srovnatelné s metodou "7,14,21,21" podle vyhlášky 194/2007Sb. [Litschmann, Brotan (1996)]
Pokud je někde chyba, dala by se hledat v nevhodném umístění čidla teploty (neodstíněné od vlivu sálání, nebo umístěné přímo na stěně stavby, nebo je zde vliv mikroklimatu v městské zástavbě). Též je otázka, kdy byly údaje polovodičového čidla naposledy porovnány s přesným teploměrem.)
lake
Kdyby ještě někdo hledal odkaz na výše uvedený zajímavý článek Litschmann-Brotan, tak jej aktuálně najde na http://www.cbks.cz/…/LITBROT.pdf
T.L.
Pane Lake, děkuji za odpověď. Mně šlo hlavně o to, jestli lze alternativně počítat průměrnou denní teplotu jinak, než je uvedeno v dané vyhlášce. Je to téměř jistě tak, jak píšete – v určitou denní dobu je čidlo ovlivněno sluncem a do průměru se tak napočítá pár nesmyslně vysokých hodnot. O tom svědčí i to, že při slunečném počasí jim to vyhodnotí „t prům“ i o 6°C vyšší, než je skutečnost a při zataženém počasí jen cca o 1 až 2°C. Jinak teplotou „nedá se sedět bez svetru u televize“ jsem myslel +19°C v obýváku a +18,5°C v dětském pokoji a pracovně. Jsme rohový byt.
Pane Tomáši,
Podzákonná norma, vydaná na základě zákonného zmocnění, je součástí práva stejně jako samotný zákon. Vyhláška 194/2007 Sb., vydaná k provedení zákona 406/2000 Sb. o hospodaření energií, je tedy závazná pro všechny.
Měření průměrné denní teploty je třeba provádět přesně podle vyhlášky, ta nepřipouští odlišný postup. Na druhou stranu se domnívám, že samotné kontinuální měření nezpůsobuje významnou odchylku ve srovnání s Mannheimskou metodou tří měření.
Důležitějším faktorem zřejmě je nevhodné umístění čidla teploty, jak píšete. To by znehodnocovalo výsledky, i kdyby se při stanovení průměrné teploty postupovalo přesně podle vyhlášky. Má se měřit "ve stínu s vyloučením vlivu sálání okolních ploch".
lake
Zdravím,
dle uvedeného příspěvku shora mi připadá, že se Galileo musí se svým tvrzením „a přece se točí“, obracet v hrobě. Nakonec bychom se dostali opět do stavu, že Země je placatá a když dojdeme na okraj, spadneme dolů. Oháníte se zde vyhláškou, jak nějakým svatým grálem a obhajujete zde něco, co si stanovil sám člověk a vystavil si na to gleit v podobě „jakési“ vyhlášky.
Měření „průměrné denní teploty“ ze čtyř (potažmo vlastně ze tří! – čtvrtá je pouze doplněná) naměřených hodnot během 24 hodin mi nepřipadá vůbec jako nějaký údaj s vypovídající hodnotou. Nestačí se jen „domnívat“, že kontinuální měření nezpůsobuje významnou odchylku ve srovnání s Mannheimskou metodou tří měření, Vaše tvrzení by bylo dobře podložit nějakou teorií, měřením, zkrátka něčím, co má reálný základ a ne domněnkou – ta totiž reálný základ nemá.
Jako příklad můžeme uvést měření průměrné rychlosti, která je rovna dráze za čas. Zde nepotřebujete žádné hypotézy, žádnou radu moudrých vyhláškodárců, zde hraje hlavní roli pouze jednoduché fyzikální měření s naprosto přesnou a tudíž i maximální vypovídající hodnotou. Neoddiskutovalné a dokonce bez vyhlášky, pane jo!
Poslední komentáře