V každém případě je nutné, aby si zbylí členové zvolili mezi sebou nového předsedu. Výbor je totiž kolektivním orgánem společenství. Všichni členové výboru mají stejná práva a povinnosti, jsou si sobě rovni, nikdo z nich není „rovnější“, nikdo nemá ze zákona významnější postavení. Zákon určuje předsedovi výboru oproti ostatním členům výboru navíc jednu povinnost: jednání za výbor navenek. Z toho vyplývá i povinnost podepisovat písemný právní úkon společenství spolu s dalším členem společenství. Z toho však vyplývá, že předseda nemá zákonem určeny žádné pravomoci a při jednání a rozhodování výboru je na stejné „úrovni“ se stejnými právy jako ostatní členové výboru. Stanovy však mohou toto postavení změnit. Pokud odstoupí předseda výboru, musí zbylí členové výboru zvolit mezi sebou nového předsedu výboru. Tito zbylí členové pak činí písemné právní úkony jménem společenství = nový předseda plus členové. Dokud nebudou uvedené změny zapsány v rejstříku společenství vlastníků jednotek vedeným příslušným soudem, prokazují své oprávnění příslušným zápisem ze schůze výboru společenství, kde je uvedeno jednak to, že původní předseda odstupuje /zapsaný v rejstříku/, jednak volba nového předsedy. Pokud zbylí členové se nedohodnou na tom, kdo z nich bude vykonávat funkci předsedy, pak svým jednáním /=nezvolili předsedu/ učinili výbor neschopným akce. To může vést k eventuální náhradě škody, bud-li neakceschopností výboru způsobena škoda.