Přesně takovou zpátečku jsem čekal. Ale víte co by bylo vůbec nejzajímavější? Kdyby „někdo“ svolal rozúčtovatele nákladů na dejme tomu Valnou hromadu s tím, že by jednotlivé firmy zdůvodnily svůj zcela jedině správný „technický výpočet“ koeficientů. Zcela demokraticky. To by bylo tóčo o přesvědčování ve věci,že ten některý je ten nejlepší! Mimo jiné; když se systém „rozúčtování nákladů na otop“ zaváděl u nás, byl přejat i s chlupy ze zahraničí. Co bylo obzvlášť zajímavé – chytly se toho firmy ne znalé problematiky tepla jako takového, ale znalé kšeftu. Původní textace k údajům byly v němčině a mnozí vůbec nevěděli co to znamená. Dnes jsou v češtině, ale znalost zůstala na skoro nezměněné úrovni. S jednou takovou firmou jsem věci konzultoval konkrétním výpočtem a bylo mi trapně za ně. Když nevěděli z kterého rohu do kterého, tak mi jejich „odborník“ řekl něco ve smyslu že ten byt, který je nepřiznivě umístěný, musí logicky platit víc. Uvedl mi příklad; co kdyby si každý topil lokálním topidlem na tuhá paliva? Prostě paráda. Jeho mentoraci o blbinách jsem mu doplnil o holou skutečnost bolesti nohou při donášce paliva k topidlu, těch nepříznivě umístěných. Taková je současná situace na poli rozpočtů spotřeby tepla pro otop. Když to přeženu,tak platí, že pod pojmem 1 metr si někdo určí rozdílnou hodnotu v centimetrech, jako by mětr a centimetr spolu nesouvisely.Zde se proto nemůže přistupovat jinak, než stanovením jasných pravidel pro rozúčtování. Fakt je to, že některé firmy by zmizely z trhu. To je pravá příčina umělého uchovávání demokratického stavu na poli rozúčtování nákladů na otop mezi konečné spotřebitele. Pokud se razantně věci nezmění, bude „některý“ konečný spotřebitel zcela demokraticky okrádán. Může ale i mít hřejivý pocit dobrého skutku. Sponzoruje otop svého souseda příznivě umístěného.