Dnes zde byl publikován příspěvek, který je jednak v rozporu s právem a jednak natolik závažný, že jej komentuji v samostatném vláknu. Příznačné pro něho je, že jsou zde předkládána kategorická tvrzení bez jediné odvolávky na příslušná ustanovení zákona:

"Naopak – odpovědnost mají vždy VŠICHNI členové SVJ už tím, jaký výbor si zvolí. A pokud výbor něco (často neúmyslně) zanedbá je to chyba SVJ a SVJ za to zaplatí ne onen výbor, to je bez debat!

Výbor je jen nástroj – „prodloužená ruka“ členů SVJ. Kdyby opravdu platilo, že výbor bude mít nějakou zodpovědnost nikdo by to nedělal. V SVJ se málokdy najde člověk, který je zároveň právník, účetní, stavební inženýr, atd..

Naopak zodpovědnost lze smluvně vyžadovat po správcovské firmě – jsou za to placeni a mohou si sehnat/zaměstnat kolik odborníků chtějí a podle toho stanovit cenu. Výbor bohužel musí být složen z členů SVJ a proto nelze odbornost vyžadovat a už vůbec ne nějakou odpovědnost." Konec citátu.

Stranou ponechávám nepravdivé tvrzení, že výbor MUSÍ být složen z členů SVJ. ZoVB takovou podmínku nestanoví (např. Pražák 2006 str. 131), obchodní soudy běžně nečleny SVJ zapisují jako členy výboru. Jako u každého soukromoprávního předpisu platí, že co není zakázáno, je dovoleno. Nový ZoVB dokonce výslovně uvádí, pro těch několik jedinců, kteří mají opačný názor, že nečlen SVJ může být členem výboru. Není tedy třeba diskutovat o samozřejmé věci.

Jako daleko závažnější považuji opakovaná tvrzení, že člen výboru NEMÁ ODPOVĚDNOST.

Člen výboru je odpovědný trestněprávně, správněprávně a občanskoprávně.

Odpovědnost člena statutárního orgánu vzniká porušením právních povinností a zaniká v případě trestněprávní a správněprávní odpovědnosti smrtí. Odpovědnost soukromoprávní však trvá i po smrti člena statutárního orgánu a jeho dědicové odpovídají do výše nabytého dědictví za dluhy vzniklé z titulu právní odpovědnosti zůstavitele (§470 ObčZ).

Jak již bylo judikováno, rozhodnutí kolektivního statutárního orgánu nevylučuje individuální trestní nebo správní odpovědnost fyzických osob – jeho členů, kteří se na takovémto rozhodnutí podíleli, pokud tímto jednáním naplnili všechny znaky konkrétního trestného činu (tr. R 23/1999 – II.).

Občanskoprávní odpovědnost je uvedena zejména v § 415 a 420/1 ObčZ.

Členům výborů SVJ budiž pouze útěchou, že obchodněprávní odpovědnost je daleko větší jak co do rozsahu, tak co do prokazování. Při občanskoprávní odpovědnosti by porušení právní povinnosti člena výboru SVJ prokazoval žalobce, při obchodněprávní odpovědnosti nese důkazní břemeno o tom, že člen představenstva jednal s péčí řádného hospodáře, tento člen představenstva (§ 194/5 ObchZ).

Mohu pouze souhlasit s tím, že člen výboru nemá pracovněprávní odpovědnost, protože jeho vztah k SVJ nepodléhá zákoníku práce. :-))

Hezký den!