Chyby soudců: soudci VSP opakovaně nerozezeznali příslušnost soudu
§ 245 Na usnesení členské schůze nebo jiného orgánu, které se příčí dobrým mravům, nebo mění stanovy tak, že jejich obsah odporuje donucujícím ustanovením zákona, se hledí, jako by nebylo přijato. To platí i v případě, že bylo přijato usnesení v záležitosti, o které tento orgán nemá působnost rozhodnout. |
SVJ je osobou s omezenou svéprávností (právní způsobilostí). Jak víme z 2012/89/§245, pokud by se orgán SVJ pokusil rozhodovat v záležitosti, ve které není způsobilý rozhodovat, pak se vůbec nejedná o rozhodnutí orgánu právnické osoby. Soud je povinen vyslovit, že o rozhodnutí orgánu nejde.
Jestliže nicotnost vyjde najevo ve sporu o neplatnost rozhodnutí, je povinností soudu vyslovit nicotnost vždy (i když žaloba byla podána na neplatnost).
Bohužel soudci v některých případech neumějí rozpoznat kdy rozhoduje shromáždění jako nejvyšší orgán právnické osoby a kdy rozhodují spoluvlastníci mezi sebou. S neexistujícím (nulitním) rozhodováním shromáždění se pak nesprávně zachází jako by šlo o skutečné a řádné rozhodování orgánu, který je k tomu údajně příslušný.
Následuje příklad, ve kterém selhal soudce Obvodního soudu pro Prahu 10 i soudce Kučera z Vrchního soudu: ani jeden z nich nerozpoznal, že spor o obsah prohlášení není sporem ve věcech jednání shromáždění společenství vlastníků a sporů z toho vzniklých (1963/99/§9/2/l), který by měl projednat Krajský soud jako soud prvního stupně. Ve skutečnosti šlo pouze o běžný spoluvlastnický spor podle § 1168/1 NOZ, a do toho osobě odpovědné za správu domu vůbec nic není[1]. K řízení v prvním stupni tedy měl být od počátku příslušný Obvodní soud pro Prahu 10 (1963/99/§9/1). Nikoliv Městský soud v Praze[2].
Vadné rozhodnutí soudců VS Kučery, Řezníčka a Šťastného je zde: Ncp 380/2021.
Justitianus
Poznámka [1]: Známou skutečností je, že SVJ může rozhodovat o úpravě členských práv a povinností i o způsobu jejich uplatňování, tím se však rozumí práva a povinnosti vyplývající z členství ve společenství vlastníků (např. právo účasti na shromáždění a právo na něm hlasovat, právo být volen do orgánů společenství či povinnost ručit za dluhy společenství). Není však možné, aby SVJ omezilo (změnilo) práva vyplývající z vlastnictví jednotky. Šlo by o rozhodnutí, které bylo přijato v záležitosti, o které orgán SVJ nemá působnost rozhodnout, a hledí se na něj, jako by nebylo přijato (§ 245 o. z.). K tomu viz např. judikát Nejvyššího soudu 26 Cdo 854/2022.
Poznámka [2]: Právnická osoba SVJ by se mohla stát účastníkem sporu o obsah prohlášení (a to buď na straně žalobců, nebo na straně žalovaných), jedině pokud by SVJ bylo v postavení vlastníka jednotky v domě. Tak tomu ovšem v tomto případě nebylo.
Poslední komentáře