SVJ je osobou s omezenou svéprávností (právní způsobilostí). Jak víme z 2012/89/§245, pokud by se orgán SVJ pokusil rozhodovat v záležitosti, ve které není způsobilý rozhodovat, pak se vůbec nejedná o rozhodnutí orgánu právnické osoby. Soud je povinen vyslovit, že o rozhodnutí orgánu nejde.

Jestliže nicotnost vyjde najevo ve sporu o neplatnost rozhodnutí, je povinností soudu vyslovit nicotnost vždy (i když žaloba byla podána na neplatnost).

Bohužel soudci v některých případech neumějí rozpoznat kdy rozhoduje shromáždění jako nejvyšší orgán právnické osoby a kdy rozhodují spoluvlastníci mezi sebou. S neexistujícím (nulitním) rozhodováním shromáždění se pak nesprávně zachází jako by šlo o skutečné a řádné rozhodování orgánu, který je k tomu údajně příslušný.

Následuje příklad, ve kterém selhal soudce Obvodního soudu pro Prahu 10 i soudce Kučera z Vrchního soudu: ani jeden z nich nerozpoznal, že spor o obsah prohlášení není sporem ve věcech jednání shromáždění společenství vlastníků a sporů z toho vzniklých (1963/99/§9/2/l), který by měl projednat Krajský soud jako soud prvního stupně. Ve skutečnosti šlo pouze o běžný spoluvlastnický spor podle § 1168/1 NOZ, a do toho osobě odpovědné za správu domu vůbec nic není[1]. K řízení v prvním stupni tedy měl být od počátku příslušný Obvodní soud pro Prahu 10 (1963/99/§9/1). Nikoliv Městský soud v Praze[2].

Vadné rozhodnutí soudců VS Kučery, Řezníčka a Šťastného je zde: Ncp 380/2021.

Justitianus

Poznámka [1]: Známou skutečností je, že SVJ může rozhodovat o úpravě členských práv a povinností i o způsobu jejich uplatňování, tím se však rozumí práva a povinnosti vyplývající z členství ve společenství vlastníků (např. právo účasti na shromáždění a právo na něm hlasovat, právo být volen do orgánů společenství či povinnost ručit za dluhy společenství). Není však možné, aby SVJ omezilo (změnilo) práva vyplývající z vlastnictví jednotky. Šlo by o rozhodnutí, které bylo přijato v záležitosti, o které orgán SVJ nemá působnost rozhodnout, a hledí se na něj, jako by nebylo přijato (§ 245 o. z.). K tomu viz např. judikát Nejvyššího soudu 26 Cdo 854/2022.

Poznámka [2]: Právnická osoba SVJ by se mohla stát účastníkem sporu o obsah prohlášení (a to buď na straně žalobců, nebo na straně žalovaných), jedině pokud by SVJ bylo v postavení vlastníka jednotky v domě. Tak tomu ovšem v tomto případě nebylo.