Je to pořád stejné. Stále stejné chyby.

Mnohokrát jsem zde napsal, že vlastník jednotky je pro soudce jen slepičím hovnem na podrážce. Vlastník si dovoluje obtěžovat soud se záležitostí, kterou si měl s ostatními vlastníky jednotek vyřešit sám ve svém SVJ. A podle toho s ním soudci zacházejí: jako s hovnem.

☀ Žalobci (mezi které patřil i pozdější stěžovatel Vladimír Pernekr) přece mohli postupovat podle 2013/89/§1207/1. Mohli dát podnět ke svolání shromáždění s podporou vlastníků jednotek, kteří mají více než čtvrtinu všech hlasů.

☀ Pokud by statutáři nesvolali toto shromáždění, mohli je žalobci svolat sami na náklady SVJ.

☀ Na tomto shromáždění by se řádně hlasovalo o sporných záležitostech. A třebas i o výměně statutárů, kteří zfalšovali zápis. Tak se celý problém mohl definitivně vyřešit tím nejjednodušším způsobem. Žalobci a pan Pernekr však neučinili nic, nic, nic.

Hlasováním shromáždění bylo tedy možno přirozeně, rychle a definitivně objasnit jednoduchou otázku, se kterou se pan Pernekr zbytečně a marně obracel na Krajský soud, Vrchní soud, Nejvyšší soud a Ústavní soud.

Nakonec všichni žalobci dopadli jako to slepičí hovno na podrážce. Taková zbytečná ztráta času, peněz a úsilí !

Justitianus