§ 158a OZ skutečně nelze aplikovat retroaktivně, ale uchovávání zápisů z podstaty spadá pod péči řádného hospodáře, tudíž ta potřeba zde byla vždy, jen nebyla výslovně ukotvena. Bohužel zákonodárce jde cestou nafukování zákonů, přitom by na občanský život stačilo aplikovat „selský rozum“.

Povinnosti vlastníkům ukládají zákon, stanovy a usnesení shromáždění. Usnesení shromáždění nemáte prokázat jak jinak, než zápisem (soud by snad připustil svědectví).

Jiná otázka je nejasný vztah mezi nárokem na starší zápisy a šikanozním výkonem práva. Zatím soudy rozhodují, že vlastník/člen družstva/společník na „staré“ zápisy nárok nemá. Není jasná hranice „stáří“. 1 rok, 5 let, 10 let?

Já s tím nesouhlasím, pokud právnická osoba po svých členech chce dodržování povinností určených nejvyšším orgánem, měla by jim prokázat jejich schválení. V této otázce postrádá rozhodovací praxe soudů logiku.

Druhá otázka je, zda má mít vlastník/člen družstva/společník nárok na přílohy a podklady, které byly připojeny k pozvánce. Často bývají zápisy jen stručné, uvádějí pouze stručné shrnutí usnesení (typická formulace „smlouva byla schválena“), ale samotný obsah lze zjistit až z té přílohy. V odkazovaném rozhodnutí Vrchní soud v Praze rozhodl, že člen družstva nárok na přílohy a podklady nemá.