Misme,

nejsem si vědom, že bych Vám něco podsouval. Celé vlákno je o rozúčtování a Vy zde uvádíte mj. § 1177, který s rozúčtováním nemá vůbec nic společného, protože osoby rozhodné pro rozúčtování jsou uvedeny v ZoSl a nikoliv v NOZ.

Máte sice pravdu v tom, že § 1177 ukládá oznamovat počet osob, ale obecně není jasné, proč by to někdo měl činit, když navíc ani není sankce za neoznámení, takže je tato povinnost prakticky nevymahatelná. Tato informace je pro SVJ nevyužitelná.

Přiznal jsem se, že já nevím, proč by takovou informaci mělo SVJ shromažďovat, ale nevíte to ani Vy, když na opakovanou výzvu, abyste nás neznalé poučila, pouze slepě kopírujete text NOZ, který to nevysvětluje. Nevysvětluje to ani komentářová literatura ani judikatura. Je to zkrátka jedna část paskvilu o SVJ.

K Vašemu nepravdivému tvrzení: „Mám za to, že zákonodárce NEšlápl hrubě vedle, když jako základní kritérium nastavil právě počet osob nahlášených vlastníkem“ uvádím, že podle § 5/2 ZoSl je pořadí při rozúčtování nákladů na služby

1)ujednání

2)rozhodnutí SVJ

3)podle počtu osob rozhodných pro rozúčtování

Třetí varianta je pouze doplňková pro případ, že se nebude postupovat podle varianty 1) či 2). O autorovi ZoSl ani zákonodárcích nemám valné mínění, ale rozhodně nebyli tak mimo, aby počet osob nastavili jako základní kritérium. Osobně mi vyhovuje, že si mohu vybrat mezi 3 variantami.

Hezký den!

Pavel