Pavle,

nepodsouvejte mi, prosím, co jsem nenapsala.

Na § 1177 a § 2272 OZ jsem poukázala v reakci na úvodní příspěvek zakladatele vlákna, který neskrývá nepoctivost v oznamování počtu osob pro účel zákona o službách. Upozornila jsem jej, že i jiný zákon, a to občanský zákoník, ukládá nahlašování počtu osob za zákonnou občanskou povinnost. To, že konkrétně vy nevíte, k čemu slouží počet osob podle občanského zákoníku, přece s věcí nijak nesouvisí.

Je-li u vás většina služeb měřitelných, tak konkrétně v domě, kde bydlím já, je to přesně naopak. Za jediné jakžtakž měřidlo lze snad považovat podružný vodoměr, i když za dobu od jeho nasazení jsem nemohla přehlédnout, že nejnižší spotřebu mám v prvním roce po jeho výměně, pak každý rok vyšší a po výměně se zase sníží na předchozí výchozí stav. Mimo to odečet na patě domu se provádí v jiný termín než odečty na podružných vodoměrech.

Na radiátorech máme nainstalováno odpařovací zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, když to, co se z nich odečte, je následně odbornou firmou přepočteno koeficienty vyvěštěnými patrně nad prázdnou láhví křišťálově průzračné vodky.

Žádná další služba nejeví ani náznak měření.

K tomu dalšímu, co jste napsal, asi tolik – mnozí Češi se nedokáží (nebo ani nechtějí) zbavit morálního nánosu z časů budování rozvinutého socialismu, neumějí být svobodní, neumějí dopřát svobodu svým spoluobčanům, klidně propagují svých 100 a jeden důvod jako právo, proč jiným koukat do kapsy i do peněženky a rozhodovat za ně v tom duchu, že když mají toto, tak musí mít i na to, o čem oni rozhodli.