- Misme: „jsem se domáhala pouze a výlučně informací o hospodaření, které má vliv na má osobní vydání v souvislosti se členstvím v tomto společenství … bydlení v bytě vázaného na „družstevní podíl“ …“
Naprostý nesmysl. Je-li Misme nájemkyně družstevního bytu, pak má družstevní podíl – ale není členem společenství vlastníků a nebydlí ve vlastním bytě. Je-li Misme členkou společenství vlastníků a bydlí ve vlastním bytě – pak ovšem její bydlení není vázáno na žádný „družstevní podíl“.
- Misme: „Zcela v nedbalkách mě však zastihla teze o „užším a širším“ významu termínu „vyúčtování“, když tuto (…) nemohu komentovat jinak, než cílenou svévoli soudců.“
Soud vůbec nerozhodoval o definici pojmu vyúčtování, nýbrž o aplikaci přechodového ustanovení zákona o službách. Podle 2013/67/§14/2 platí, že „rozúčtování a vyúčtování nákladů na služby za zúčtovací období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se provede podle dosavadních právních předpisů“. Dosavadním právním předpisem je míněna vyhláška č. 372/2001 Sb.. Z uvedeného plyne, že pro právní vztahy vzniklé z poskytování služeb v roce 2013 se použila vyhláška č. 372/2001 Sb., která neobsahovala žádné ustanovení o pokutách. Misme tedy neměla nárok na pokutu. O tom ji poučily soudy.
- Misme: „Překvapil mě i názor soudů vyšších instancí k tomu, co lze chápat jako „vyřízení námitek“ … Vyřízením námitek tedy není uvedení věci do pořádku, ale jakákoliv reakce.“
To je přece samozřejmé. Stejně jako při reklamaci zboží nebo kterékoliv služby, námitka k vyúčtování služby může být vyřízena třemi způsoby: (1) zamítnutím námitky, (2) vystavením opravného vyúčtování pro namítajícího příjemce služby, nebo (3) vystavením nového vyúčtování pro všechny příjemce služby. Na tom není vůbec nic překvapivého ani nepochopitelného. Misme prostě nemá zákonné právo na to, aby její námitka byla vždy a za všech okolností vyřízena kladně. O tom ji poučily soudy.
- Misme: „Vazbu stanovených koeficientů na energetickou náročnost místností, na tepelné ztráty, na technické charakteristiky stavební konstrukce mi žalovaný doposud nijak nedoložil. Veškeré mnou získané poznatky a skutečnosti svědčí o stanovení těchto koeficientů v rozporu s realitou, tedy chybně.“
Misme je stále směšně popletena. Poskytovatel nebyl v námitkovém řízení povinen doložt jakési „vazby stanovených koeficientů“ na cokoliv jiného. Námitku ohledně chybných koeficientů Misme před soudem neprokázala, ani se o to nepokusila. I kdyby snad tato námitka se ukázala být pravdivou, nepatří mezi námitky které by poskytovatel služby byl povinen vyřídit podle 2013/67/§8/2. Ostatně ani by nebylo přípustné měnit zpětně koeficienty pro rozúčtování za rok 2013. Podle 2013/67/§5/1 přece platí, že „změna způsobu rozúčtování je možná vždy až po uplynutí zúčtovacího období“.
- Misme: „… podotýkám, že dopis ze dne 19. prosince 2014 (…) obsahuje nabídku nahlížení pouze do části dokumentace. … Dopis ze dne 14. června 2017 NEOBSAHUJE nabídku k nahlížení vůbec.“
Misme je totálně popletena. Poskytovatel služeb není povinen nic nabízet. Nebyl povinen učinit paní Misme žádnou nabídku – ani k nahlížení do části dokumentace, ani k nahlížení do čehokoliv jiného. Misme není tak důležitá osoba, aby si mohla dovolit nechat se prosit zda bude nahlížet, nebo nebude. A protože se rozhodla nenahlížet, neměla právo na pokutu za neumožnění nahlížet. O tom ji poučily soudy.
- Misme: „… v žalobě jsem doložila dopis žalované, v němž uvádí, že část podkladů k rozúčtování nedohledala. … přímo ve spisu doložena marnost takového mého chování …“
Misme mlží, nebo lže. Misme nesmyslně požadovala jakési extra dokumenty, které neslouží ke kontrole správnosti vyúčtování a nepatří mezi podklady podle 2013/67/§8/1. Poskytovatel uvedl, že takové extra tajemné dokumenty nedohledal. Inu nedohledal, protože je nemá, nikdy je neměl, ani mu nevznikla povinnost je mít. Misme sama konstatuje „marnost svého chování“, a není divu: soudit se o to co neexistuje a na co nemám nárok – to je skutečně marnost. O tom ji poučily soudy.
- Misme: „… žalovaná přeložila jakousi interní směrnici … podle níž je pokuta předsedou představenstva snížena na nějakou srandovní částku.“
Naprosto bezvyznamné sdělení. Je-li Misme nájemkyní a zároveň členkou družstva, pak řadně přijaté rozhodnutí družstva dopadá na všechny členy BD, kteří jsou příjemci služeb od družstva. Není-li Misme nájemkyní a zároveň členkou družstva, pak se jí rozhodnutí předsedy představenstva nijak netýká.
- Misme: „NS takto fakticky posvětil pro poskytovatele služeb zcela bezpečný nesankcionovatelný cyklus, kdy se tento legálně vyhne povinnosti doručit řádné vyúčtování tím, že doručí vyúčtování nepřehlédnutelně vadné …“
Kecy, kecy, kecy. Jestliže se Misme nesprávně domnívá, že vyúčtování je „nepřehlédnutelně vadné“, neznamená to ještě, že by skutečně vadné bylo. Pokud snad vadné bylo, pak bylo na místě podat námitku k neřádnému vyúčtování. Vedle toho se nabízela další možnost – prokázat onu „nepřehlédnutelnou vadnost“ před soudem.
- Misme: „… [poskytovatel] bude bránit příjemci služeb v provedení jeho kontroly podle závěrečné části první věty ustanovení § 8 odst. 2 ZoSl, a to nedoložením tam v odst. 1 § 8 vyjmenovaných zcela nezbytných informací, …“
Kecy, kecy, kecy. Poskytovatel je povinen doložit pouze vyjmenované informace požadované zákonem (2013/67/§8/1). Jestliže se Misme nesprávně domnívá, že má nárok ještě na nějaké další informace navíc, neznamená to ještě, že by jí nějaký vymahatelný nárok skutečně vznikl. O tom ji poučily soudy.
Misme byla úspěšná v jedné záležitosti: družstvu byla soudem uložena vymahatelná povinnost zpracovat (do tří měsíců od právní moci rozsudku) opravná vyúčtování služeb za léta 2013, 2014, 2015 a 2016.
Celkově je třeba paní Misme poděkovat za to, že se věnovala i průzkumu slepých uliček a neprůchodných postupů. Ukázala nám všem kudy cesta opravdu, ale opravdu nevede. Jiní vlastníci jednotek mohou z jejích pokusů načerpat cenné zkušenosti. I když – u českých soudů není překvapení nikdy vyloučeno …
Justitianus
Poslední komentáře