Novela 67/2013 Sb.
Úvod do problematiky
Novelizované znění zákona č. 67/2013 Sb. obsahuje nově tyto věty:
§ 7 odst. 3:
Vady vyúčtování neovlivňují splatnost přeplatku. Splatnost nedoplatku
neovlivňují takové vady vyúčtování, které nemají vliv na vypočtenou
výši nedoplatku.
§ 8 odst. 2:
Nepředloží-li příjemce služeb námitky v této lhůtě, platí,
že se způsobem a obsahem vyúčtování souhlasí. Včas uplatněné námitky
musí poskytovatel služeb vyřídit do 30 dnů od jejich
předložení.
Dotaz
V jiné diskusi byl k tomu vznesen dotaz: „… pokud vlastník nebude reklamovat případné chybějící údaje ve 30denní lhůtě, je vyúčtování považováno za řádné a splatné?“
Odpověď
Ne, tak tomu není. Splatné sice je (při splnění podmínek), avšak nestává se řádným.
Výklad
Doručení vyúčtování je jednostranné právní jednání poskytovatele. Řádnost či neřádnost vyúčtování je objektivní kategorie, která nijak nesouvisí s konáním (facere), nekonáním (omitere) nebo strpěním (pati) druhé strany – příjemce služeb. Zákon nijak nespojuje řádnost či neřádnost vyúčtování s okolností zda příjemce s doručeným vyúčtováním „souhlasil“ či „nesouhlasil“. Zopakujme si co je „řádné vyúčtování“ podle konstatní judikatury:
|
Vyúčtování provedené v rozporu s příslušnými předpisy není řádné. Řádným vyúčtováním je pouze takové vyúčtování, které (a) obsahuje všechny předepsané náležitosti a (b) je v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Vyúčtování postrádající některou z předepsaných náležitostí nebo znějící na cenu v nesprávné výši není řádným vyúčtováním. podle rozsudku Nejvyššího soudu 26 Cdo 4742/2010, ze dne 20.07.2011 |
Jestliže příjemce s vyúčtováním souhlasil (nebo nepodal námitku), nestalo se tím neřádné výúčtování řádným vyúčtováním. Jde stále o neřádné vyúčtování, a poskytovatel tedy porušil zákonem uloženou povinnost. Příjemce služeb má zejména tato práva:
- právo na doručení řádného vyúčtování,
- právo/povinnost podat námitku podle § 8 zákona,
- právo na vyřízení námitky,
- právo vymáhat pokutu podle § 13 zákona,
- právo na vydání bezdůvodného obohacení.
|
89/2012 Sb. (1) Nebylo-li právo vykonáno ve stanovené lhůtě, zanikne jen v případech stanovených zákonem výslovně. K zániku práva soud přihlédne, i když to dlužník nenamítne. |
Z uvedeného plyne, že k zániku práva příjemce služeb ve speciální lhůtě 30 dnů by mohlo dojít pouze v případech stanovených zákonem výslovně. Takovou formulaci však zákon č. 67/2013 Sb. obsahuje pouze pro bod č. 3 ( právo na vyřízení námitky).
Právo na řádné vyúčtování nezaniká a příjemce se může domáhat tohoto práva i soudně. K tomu aby došlo podle § 654 k zániku práva na doručení řádného vyúčtování ve lhůtě 30 dnů, by příslušná část §&bsp;8 musela znít takto:
| „Případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb do 30 dnů od doručení vyúčtování, popřípadě doložení podkladů podle odstavce 1, jinak jeho právo na řádné vyúčtování zanikne.“ |
Takovou větu však zákon neobsahuje.
Právo vymáhat pokutu nezaniká. Marným uplynutím lhůty 30 dnů ovšem i příjemce porušil zákonem uloženou povinnost, proto se vzájemné pokuty nejspíš započtou a tím se vyruší. K tomu aby došlo podle § 654 k zániku práva na vymáhání pokuty ve lhůtě 30 dnů by do textu § 13 musela byt vložena poslední věta tohoto znění:
| „Jestliže příjemce služeb nepodá námitku ve lhůtě podle § 8 odst. 2, jeho právo vymáhat pokutu z neřádného vyúčtování zanikne.“ |
Takovou větu však zákon neobsahuje.
Poznámka: Výslovný zánik práva podat reklamaci je obsažen například v § 64 odst. 8 zákona č. 127/2005 Sb..
Justitianus
Poslední komentáře