- Kvalenta píše: „V zakoně 67/2013 Sb nemohu najít tutu formulaci „Celá otopná soustava se všemi radiátory je jediný vzájmně propojený a pevně zabudovaný funkční celek““.
Neuvedl jsem prve správný odkaz. Podle vyhlášky č. 269/2015 Sb. platí:
|
§ 2 Vymezení pojmů Pro účely této vyhlášky se rozumí a) zúčtovací jednotkou dům nebo jeho část, popřípadě domy nebo jejich části, které mají jedno společné, technologicky propojené odběrné tepelné zařízení a společné měření nebo stanovení množství tepla, nákladů na teplo na vytápění a nákladů na poskytování teplé vody, b) vytápěním ústřední vytápění pomocí otopné soustavy ovlivňující zúčtovací jednotku, kterou prochází, napojené na společný zdroj tepla; vytápěním není vytápění bytů a nebytových prostorů prostřednictvím samostatných etážových okruhů zásobovaných teplem z vlastních zdrojů tepla, používajících různé druhy paliv nebo elektřinu, ani vytápění prostřednictvím uzavřených okruhů, do nichž se dodává a měří teplo na základě smlouvy dodavatele přímo s příjemcem služeb (…). |
O tom že jde o jediný propojený systém nemají žádnou pochybnost ani soudy – namátkou: 3 As 26/2005, 26 Cdo 886/2013, 26 Cdo 2058/2018, IV. ÚS 1102/19.
|
IV. ÚS 1102/19 Dovolávají-li se snad stěžovatelé vlastnického práva, poněkud pomíjejí úvahy Nejvyššího soudu, který vyšel ztoho, že právo jednotlivého vlastníka bytové jednotky je (zcela logicky) omezeno právy ostatních vlastníků bytových jednotek (jako spoluvlastníků bytového domu), a následně vysvětlil, proč se dané omezení vztahuje i na stěžovatele, resp. proč jejich postup spočívající v odpojení radiátorů od stávajícího systému ústředního vytápění domu a zřízení individuálního vytápění (přímo) zasahuje do vlastnických práv ostatních vlastníků, tedy že ústřední vytápění jednotek tvoří vzájemně provázaný systém, kde změna ve vytápění třeba jen jedné jednotky má vliv na vytápění domu jako celku, neboť tím vzrůstají náklady na vytápění pro ostatní vlastníky jednotek. (…) |
Justitianus
Poslední komentáře