Pane Bukovský,

1)souhlasím, že soudci mají často rozdílný názor

2)ohledně „nezávaznosti soudních rozhodnutí" to vidím jinak.

V konkrétní věci platí samozřejmě závazný právní názor odvolacího soudu (§ 226/1, § 235h/2, § 243d/1 OSŘ), ale o to asi nejde.

V obecné rovině Nejvyšší správní soud především dbá o zákonnost a JEDNOTU ROZHODOVÁNÍ krajských soudů a správních orgánů tím, že rozhoduje o kasačních stížnostech směřujících proti pravomocným rozhodnutím krajských soudů ve správním soudnictví, jimiž se stěžovatelé domáhají zrušení napadených rozhodnutí. Tu jednotu rozhodování bych přirovnal k závaznosti stanovisek NSS. :-))

3)z 28 Cdo 1788/2003 podle mého nelze dovodit „Uvedené se vztahuje na nebytové jednotky, ale je nutné ho stejně tak vztáhnout i na bytové jednotky dle §2 písm. b). Za pozornost stojí zmínka o kogentnosti ustanovení.“. Vztah společných částí domu a bytu není v § 2/b upraven na rozdíl od SČD a nebytových prostor v § 2/c. Domnívám se, že Váš výklad Rozsudku NS je extenzivní.

4)podle § 2/g jsou SČD části domu určené pro společné užívání. Balkón přístupný z jednotky většinou neslouží pro společné užívání ostatním členům SVJ, ve smyslu, že by na balkón chodili (tak tomu rozumí většina právníků). Takový balkón slouží pro společné užívání jako konstrukční prvek pláště domu (tak to lze chápat z technického a provozního hlediska). Protože je toto ustanovení nejasné, rozhodl NSS tak, jak rozhodl. Jiný rozsudek neznám a opakuji, že NS balkóny neřešil.

5)osobně bych z technického a provozního hlediska přivítal, aby balkóny, lodžie a okna byly taxativně určeny jako společná část domu. Obávám se však, že pokud jsou zapsána Prohlášení na KN s jiným určením vlastnictví, tak to již změnit nepůjde.

Hezký den!

Pavel