Neplatič, SVJ a soud: 26 Cdo 2275/2021-172

Vložil Justitianus, 26. Červen 2022 - 6:47 ::


Vlastník jednotky si postavil hlavu a přestal platit příspěvky na správu. Když jeho dluh dosáhl částky 55561 Kč, SVJ se obrátilo na soud. Neplatič prohrál. Proberme si jeho argumentaci:

  • „Žalovaný [= vlastník jednotky] uvedl, že žalobce [= SVJ] vymáhá příspěvek, aniž by mu doložil proč a na co je vybírán. Má za to, že podmínkou stanovení příspěvku je schválení rozpočtu SVJ, jinak není možné určit jeho výši, opačný postup je v rozporu se zákonem a dobrými mravy.“
  • "Vytýkal odvolacímu soudu, že žalobci přiznal částku 55.561 Kč z titulu příspěvků, ačkoliv se ve skutečnosti jedná o splátky úvěru žalobce (řádně neschváleného). Měl za to, že čerpání úvěru nelze zařadit „pod činnosti ve smyslu § 1180 o. z. (popř. § 9 odst. 1 zákona o vlastnictví bytů)“.

V jiných textech na tomto portálu jsem už dříve vícekrát uvedl, že cesty od soudů jsou lemovány hrobečky podobných revolucionářů. A stejně to skončilo i v tomto případě: neplatič byl odsouzen. Nejvyšší soud jej poučil takto:

[P]ro právní posouzení věci [je] významné jen zjištění, zda shromáždění o výši příspěvků rozhodlo a zda příspěvky v takto stanovené výši vlastník jednotky zaplatil.
Soud se nemusí zabývat otázkou hospodaření společenství s těmito příspěvky, ani tím, zda shromáždění schválilo rozpočet (případně účetní uzávěrku) apod.
Rovněž otázka, zda zaplacené příspěvky byly vskutku použity na správu domu a pozemku, a zda do správy domu a pozemku patří i čerpání (splácení) úvěru SVJ, je otázkou hospodaření s příspěvky; s povinností vlastníka jednotky platit příspěvky nesouvisí a jejím řešením se tak soud v řízení o zaplacení příspěvků nemusí zabývat.
Lze tak shrnout, že v řízení o zaplacení příspěvků na správu domu a pozemku nejsou pro závěr, že vlastník jednotky je povinen zaplatit příspěvky ve výši stanovené shromážděním, významné otázky hospodaření společenství, neboť by nešlo o vady, které by mohly způsobit, že se na rozhodnutí shromáždění o výši příspěvků hledí jako by nebylo přijato.

Rozsudek Nejvyššího soudu 26 Cdo 2275/2021–172 ze dne 22.2.2022

Připomenu, že občanský zákoník obsahuje ode dne 1.1.2014 tato ustanovení:

89/2012 Sb.

§ 1789
Ze závazku je dlužník povinen něco dát, něco konat, něčeho se zdržet nebo něco strpět a věřitel je oprávněn to od něho požadovat. 

§ 1791
(1) Vzniku a trvání závazku nebrání, není-li vyjádřen důvod, na jehož základě má dlužník povinnost plnit; věřitel je však povinen prokázat důvod závazku. 

SVJ může vymáhat dlužné částky bez toho že by dlužníkovi sdělilo důvod jeho plateb. Povinnost plnit a povinnost sdělit důvod plnění jsou dvě samostatné povinnosti, které nejsou synallagmatické (vzájemně podmíněné). Jste povinen platit příspěvky, i kdyby Vám SVJ sdělilo pouze výši částky bez jakýchkoli dalších informací. Divíte se tomu? Nelíbí se Vám to? No tak si upravte stanovy! K čemu myslíte že je máte?

Justitianus


Poznámka:
K synallagmatickým povinnostem viz judikáty, například: Nejvyššího soudu 33 Odo 848/2006 a Ústavního soudu III ÚS 1415/16.

Štítky (beta): Přidejte nový štítek vepsáním, smažte kliknutím na křížek (pouze pro přihlášené). Zobrazte další diskuse s daným štítkem kliknutím na štítek. Seznam štítků.

Odpovědět příspěvkem do diskuse

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
Tato informace bude zobrazena.
Diskuse je moderovaná - neslušné příspěvky, příspěvky mimo téma apod. mohou být odstraněny.