Text judikátu Vrchního soudu v Praze 6 Cmo 86/2020 je konečně dostupný: https://drive.google.com/…k5DUScc/view. Nejde o oficiální zpřístupnění rozsudku soudem, ale to není na závadu.
☀ Soud řešil zejména otázku zda SVJ Soukenická 1927/9, Praha 1, je oprávněno zasahovat do samé podstaty vlastnictví bytu. Odpověď bylo možno předvídat: společenství jako pouhý sluha vlastníka domu nemá takovou pravomoc. SVJ není oprávněno pomocí stanov omezovat vlastníka jednotky ve způsobu užívání jeho bytu.
☀ Soud smetl se stolu i druhý protiústavní nesmysl, který si SVJ Soukenická dalo do stanov: SVJ není oprávněno rozhodovat o tom koho smí vlastník ustanovit svým zástupcem na jednání Shromáždění.
☀ Soud označil za nulitní (absolutně neplatný) i pokus SVJ Soukenická změnit stanovy tak, že o záležitosti neuvedené v pozvánce by se mohlo rozhodnout „se souhlasem tříčtvrtinové většiny přítomných členů společenství“. Zákon stanoví, že o takové záležitosti lze rozhodnout „jen za účasti a se souhlasem všech členů spolku oprávněných o ní hlasovat“. Soud označil tu část stanov za rozpornou s § 253 zákona a připomněl, že ustanovení o zasedání orgánů spolku jsou použitelná i pro SVJ v rozsahu který stanoví § 1221 odst. 1.
Cituji vybrané části judikátu:
|
USNESENÍ 18. Podle ustanovení § 245 zákona č.89/2012 Sb., občanského zákoníku, „na usnesení členské schůze nebo jiného orgánu, které se příčí dobrým mravům, nebo mění stanovy tak, že jejich obsah odporuje donucujícím ustanovením zákona, se hledí, jako by nebylo přijato. To platí i v případě, že bylo přijato usnesení v záležitosti, o které tento orgán nemá působnost rozhodnout.“ 23. Je nepochybné, že znění stanov jak se podává z jejich čl. VI., odst. 19, bylo schváleno v podobě, odporující znění ustanovení § 253 odst. 3 ve spojení s ustanovením § 1221 věta prvá občanského zákoníku. Nelze přisvědčit stanovisku [Městského] soudu, že ustanovení § 253 odst. 3 občanského zákoníku se v právním prostředí společenství vlastníků jednotek nepoužije, a to s ohledem na právní úpravu, danou ustanovením §§ 1206 až 1208 občanského zákoníku. Tato ustanovení předmětnou otázku /rozhodování o záležitosti, jež jako bod programu není uvedena na pozvánce/ neřeší, tedy cestou ustanovení § 1221 věta prvá občanského zákoníku je úpravu, danou ustanovením § 253 odst. 3 občanského zákoníku, třeba v právním prostředí společenství vlastníků jednotek použít. 27. Pokud jde o článek VI. odst. 8 stanov, jenž zní tak, že „vlastník jednotky nebo spoluvlastníci jednotky mohou písemně zmocnit vlastníka jiné jednotky v domě nebo osobu s trvalým pobytem v domě k jejich zastoupení na zasedání shromáždění a výkonu jejich hlasovacích práv“, tak nelze učinit jiný závěr, než ten, že jiné než ve stanovách zakotvené zastoupení možné není. Takové znění stanov ovšem odporuje kogentnímu ustanovení občanského zákoníku ve vztahu k zastoupení. Shromáždění nemá oprávnění rozhodovat o tom, koho smí vlastník ustanovit svým zástupcem na jednání Shromáždění, hovoříme-li o zastoupení na základě plné moci. 28. Shrnuto: Usnesení Shromáždění účastníka [SVJ], pokud jím byly schváleny navrhovatelem výslovně napadené části stanov, bylo přijato v záležitostech, o které Shromáždění nemá působnost rozhodnout. Podle ustanovení § 245 občanského zákoníku se na takové rozhodnutí hledí, jako by nebylo přijato. Praha 13. října 2021 |
Justitianus
Poslední komentáře