Jde tedy o závadu na odpadním potrubí z bytu? V tom případě by bylo dobré pro začátek určit zda netěsnost je na úseku který je ve vlastnictví vlastníka jednotky, nebo na úseku který je společnou částí domu.

Podle toho se určí kdo je povinen provést opravu a kdo to bude všechno nakonec platit, včetně uvedení bytu do původního stavu. Buď bude nést náklady vlastník bytu, nebo SVJ.

• Kudy vede v domě společná vnitřní kanalizace – to snad víte. Nebo to zjistíte ve stavební dokumentaci stavby.
• Kudy vede bytová vnitřní kanalizace od výtoků po zaústění do společné vnitřní kanalizace – to by měl vědět vlastník bytu.
• Kdo je vlastníkem které části vnitřní kanalizace – to zjistíte v prohlášení.

Pokud se snad nedá předem určit odpovědnost konkrétní osoby, pak je možné nabídnout vlastníkovi bytu, že opravu zařídí SVJ. Až se zjistí vadné místo, bude třeba přerušit práce a zdokumentovat stav průkazným způsobem s podpisem zástupce SVJ i vlastníka bytu. V případě jakéhokoliv rozporu je vhodné aby příčinu úniku vody posoudil soudní znalec dříve, než se zahají oprava poškozeného místa.

Tím bude postaveno najisto kdo je „pachatel“ a kdo tedy bude hradit jak celou opravu, tak i případnou škodu na majetku vlastníka jednotky vzniklou poškozením bytu při provádění prací (§ 1183 odst. 2). Tyto vedlejší náklady mohou být vyšší než samotná oprava!

Pro úhradu vedlejších nákladů bude podstatné zda vlastník jednotky dříve provedl v bytě nějaké svévolné stavební úpravy, které znemožnily přístup ke společným částem. Mnoho vlastníků si pokládá dlažbu namísto PVC, obkládají instalační šachtu, nebo zabudují vanu s obložením – a pak se diví, že mají povinnost na svůj náklad umožnit přístup ke společným částem, které tím neuváženě zakryli.

Justitianus