je vhodné souhlasit s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání?

Jde o pouhý platební rozkaz, který se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Podle § 173 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, byl nedoručitelný platební rozkaz zrušen.

Soud žádá souhlas, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání – otázka stojí tak: jaká je pravděpodobnost, že by soud rozhodoval nějak jinak? Nebo je vhodnější trvat na jednání? Co si o tom myslíte? Máte s tím zkušenosti?