Praha zcela pohořela v boji s Airbnb a spol. Firmy se jí prakticky vysmály

(…) Platformy poskytující krátkodobé pronájmy se z velké části rozhodly neposkytnout hlavnímu městu informace o svém podnikání, navzdory tomu, že jim to nařizuje zákon. Praha chtěla například informace o tom, kolik bytů a kde se pronajímá, kolik lidí se ubytovalo nebo kolik si za určité období platformy účtovaly. Z osmnácti oslovených společností vyhověla jen jediná. Na věci nic nezměnila ani nová legislativa a pražští radní jsou bezradní. (…)

Výsledek: 7 nereagovalo, 10 neposkytlo informace. Zprostředkovatelům služeb, tedy i platformám, které zprostředkovávají krátkodobé ubytovací služby, novela zákona ukládá povinnost sdělit na základě výzvy obecním živnostenským úřadům informace týkající se počtu uzavřených smluv, celkové ceny za tyto služby za určité období, adres míst, na kterých jsou služby poskytovány, a označení poskytovatelů služeb, a to do 30 dnů od doručení výzvy. (…)

Prvním problémem bylo vůbec dohledat doručovací adresy. Sedm subjektů vůbec nereagovalo, od dalších 11 subjektů reakce dorazily, ale pouze jediný poskytl požadované informace, přičemž nešlo o některou z významných online platforem. Nejčastější důvod odmítnutí poskytnutí informací byl odkaz na obecné nařízení GDPR. Tento důvod ale podle hlavního města nemá oporu v žádném právním předpisu. (…)

Město kromě jiného také aktuálně zpracovává právní analýzu, která se týká stávajících stavebních předpisů. Pokud bude majitel bytové jednotky dlouhodobě využívat celý být ke krátkodobému pronájmu, bude nutné požádat o rekolaudaci bytu (…).

Platformy krátkodobého ubytování čelí nejen v ČR kritice z různých důvodů, nejčastějšími argumenty pražských kritiků jsou negativní vliv na dostupnost bydlení v metropoli a fakt, že si na chování hostů bytů mnohdy stěžují stálí obyvatelé domů.