Pane Jánský/Jánký/Jan­ský, projdu postupně Vaše domněnky.

• „… již jejich podání cituji „stačí nám na to předseda“a jeden člen výboru“ je právně vadné …"

Nemáte pravdu. Právnickou osobu zasupují osoby zapsané v rejstříku a to způsobem, který tam je rovněž uveden. Smlouvy byly sjednány platně a zavazují právnickou osobu SVJ.

• „… naplňuje skutkovou podstatu podvodu, tedy jeho objektivní stránku, tj. uvádí v omyl.“

Nemáte pravdu. Každá osoba se může spolehnout na údaje uvedené v rejstříku (princip materiální publicity). Předseda a druhý člen nikoho neuvedli v omyl, protože jednali za právnickou osobu jako osoby zapsané v rejstříku způsobem uvedeným v rejstříku.

• „předseda+jeden člen mohou SVJ zastupovat jen navenek,ale jakákoliv rozhodnutí za SVJ může činit jen Shromáždění vlastníků“

Nemáte pravdu. Co je svěřeno shromáždění je uvedeno v zákoně dispozitivním výčtem (případně je to možná jinak ve vašich stanovách). Vše co není svěřeno shromáždění náleží do působnosti statutárního orgánu. Pochybuji, že by vaše stanovy ponechávaly veškeré rozhodování právnické osoby na shromáždění. Výbor by byl v tom případě jen zbytečným „ocáskem“ a nemohl by rozhodovat vůbec o ničem. Nepředpokládám, že ve stanovách máte právě toto.

• „… a v době mimo shromáždění [může činit rozhodnutí] jen výbor a to hlasováním …“

Nikoliv. Nemá to nic společného se shromážděním. Je-li statutární orgán kolektivní (má více členů), rozhoduje ve sboru, je schopen usnášet se za přítomnosti nebo jiné účasti většiny členů a rozhoduje nadpoloviční většinou přítomných (§ 156 zákona č. 89/2012 Sb.).

• „MUSÍ dojít k svolání výboru a MUSÍ se o tom hlasovat a to jen v případě, že se výbor sešel a byl usnášení se schopný“

Máte pravdu. Porušení stanov může mít vliv pouze do vnitřních poměrů právnické osoby – například v judikatuře se uvádí možnost odejmout statutárovi odměnu, nebo jej odvolat. (Má-li ve vašem domě předseda 51% hlasů, pak tato možnost není průchodná.)

• „… v žádném případě si to nemohou dohodnout předseda s jedním členem u sebe v garáži bez vědomí dvou dalších a svolání výboru“

Máte pravdu. Ale tato pravda je Vám prd platná ve vaší situaci. Mohl byste se domáhat zrušení rozhodnutí podle § 258 až § 261 zákona č. 89/2012 Sb.. Soud neplatnost rozhodnutí nevysloví, došlo-li k porušení zákona nebo stanov, aniž to mělo závažné právní následky, a je-li v zájmu spolku hodném právní ochrany neplatnost rozhodnutí nevyslovit. Soud neplatnost rozhodnutí nevysloví ani tehdy, bylo-li by tím podstatně zasaženo do práva třetí osoby nabytého v dobré víře. Musel byste tvrdit a prokazovat, že zhotovitel díla nebyl při podpisu smluv v dobré víře. Smlouvy byly sjednány, jsou dnes platné a účinné, závazky existují – bez ohledu na to, zda statutáři porušili nějaká vnitřní pravidla právnické osoby.

Pokud byste chtěl něco zachránit, pak si ovšem musíte napřed zjistit zda byl jednáním obou členů výboru porušen zákon nebo vaše stanovy. Jde o to, zda dva členové výboru sami rozhodli o věci, která měla být řádně předložena shromáždění. Pak byste byl v postavení spoluvlastníka, kterému je upíráno právo účastnit se rozhodování o společné věci. A toto právo je chráněno Ústavou. A už jsme zase u § 258.

K tomu ovšem nepostačuje Váš pocit či Vaše domněnky. Přečtěte si zákon a stanovy vašeho SVJ a hledejte co bylo porušeno ze strany SVJ při rozhodování o cizím majetku. Ovšem pouhé podání trestního oznámení pravděpodobně nebude mít účinek, který byste potřeboval. Smlouvy platí, peníze se utrácejí (nebo už byly utraceny), předražené dílo je dokončeno, SVJ se zadlužilo, vlastníci za tento dluh ručí a zaplatí jej do poslední koruny.

Justitianus