Wendy, Vy jste právní analfabet. Znovu tedy opakuji (pro Vás ještě podrobněji než napoprvé):
- Ve zde řešeném případě nejde vůbec o věc, a tedy nemůže jít ani o cizí věc.
- Neřeší se nakládání s věcí, nýbrž nakládání se spoluvlastnickým podílem na věci.
Věcí je totiž celý pozemek. Ten se paní Hana nechystá okupovat, ani se nechystá z něj vyhnat ostatní spoluvlastníky. Stále to nechápete? Pletete si pouhý spoluvlastnický podíl na věci s celou věcí. Neumíte rozlišovat:
- Při nakládání s celou věcí (s pozemkem) vystupují spoluvlastníci navenek jako jedna osoba, a jako jedna osoba také s celou věcí nakládají (§ 1116). O takový případ zde nejde.
- Vzájemné vztahy mezi spoluvlastníky věci jsou ovšemže něco jiného. Mezi spoluvlastníky navzájem se uplatní zejména § 1121 (každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu) a § 1123 (spoluvlastník může se svým podílem nakládat podle své vůle).
Asi jste ten první semestr práv nestačila dostudovat, a judikaturu taky neznáte, viďte, Wendy …
|
Cituji z rozsudku Nejvyššího soudu: Právo spoluvlastníka na náhradu za to, že neužívá společnou věc v rozsahu odpovídajícím jeho spoluvlastnickému podílu, je dáno zákonem a vyplývá z práva spoluvlastníka podílet se na užívání společné věci v míře odpovídající jeho podílu. Rozsah tohoto užívacího práva ke společné věci (stejně jako výše spoluvlastnického podílu) nemůže být proti vůli spoluvlastníka rozhodnutím spoluvlastníků modifikován. Neumožňují-li existující poměry nebo rozhodnutí, popřípadě dohoda spoluvlastníků některému spoluvlastníku plnou realizaci tohoto práva, náleží mu za to (jestliže se ovšem strany nedohodly jinak) odpovídající náhrada. Jde o náhradu za omezení spoluvlastnického práva. Jiná situace nastane, užívá-li spoluvlastník věc nad rámec svého podílu bez právního důvodu (zejména bez rozhodnutí většiny spoluvlastníků nebo bez dohody spoluvlastníků anebo bez rozhodnutí soudu). Pouze spoluvlastníci vůči sobě navzájem mohou z takto nastoleného vztahu vyvozovat nároky a případně se domáhat jiné úpravy užívání věci. Samotné spoluvlastnické právo (…) je (…) důvodem k užívání věci v rozsahu spoluvlastnického podílu. Z vlastnictví podílu sice nevyplývá právo užívat pouze konkrétní část věci, nicméně spoluvlastník je oprávněn užívat věc jen v rámci svého podílu (…). Rozsudek Nejvyššího soudu 28 Cdo 5386/2016 ze dne 18.05.2017 |
Znova pro místní blbečky zopakuji:
Paní Hana se pouze chystá konsumovat své „právo spoluvlastníka podílet se na užívání společné věci v míře odpovídající jeho podílu“. Paní Hana se nechystá užívat společný pozemek nad rámec svého podílu. Nechystá se vyloučit ostatní spoluvlastníky z užívání pozemku. Nehodlá je nijak omezit. Nehodlá jim zabraňovat v realizaci jejich spoluvlastnických práv.
Někteří spoluvlastníci už pozemek témto způsobem užívají (předsedkyně), někteří nikoliv (nechávají jej ladem a nevyužívají své právo). To je v pořádku – do užívání pozemku je nemůže nikdo nutit násilím. A stejně tak ani oni nemohou nutit paní Hanu, aby se (bez většinového rozhodnutí spoluvlastníků) vzdala svého práva užívat svůj podíl.
Ke způsobu užívání pozemku jednotlivými spoluvlastníky nepochybně existuje konkludentní dohoda spoluvlastníků, sjednaná na dobu neurčitou. Nejste schopni prokázat, že by tomu snad mělo být jinak.
Justitianus
Poslední komentáře