Pane xyz, Váš dotaz je sice mimo téma této diskuse, ale odpovím.

Místní neználci se totiž domnívají, že soud by mohl „zneplatnit“ řádně sjednanou soukromoprávní smlouvu. To je ovšem naprostý nesmysl. Soudům nepřísluší zasahovat bezdůvodně do soukromoprávních vztahů.

V onom řízení 5 Tdo 269/2015 šlo o případ s vchodovými dveřmi. Předsedkyně pořídila nové vchodové dveře bez souhlasu shromáždění; původní dveře ovšem byly v naprostém pořádku. Pokus o kriminalizaci takového jenání by neměl úspěch ani dnes, za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. NS jasně formuloval právní názor, že jde o typický soukromoprávní spor (spor o účelnost úkonu správy domu a náhradu údajné škody).

Nový občanský zákoník obsahuje § 159 odst. 1 (odpovědnost člena statutárního orgánu za způsobenou škodu), ale jistě Vám neušlo, že tuto odpovědnost má statutár pouze vůči právnické osobě. Jedině právnická osoba samotná se může domáhat náhrady škody na členovi svého statutárního orgánu! K tomu viz § 159 odst. 3.

Pro právní poměry v domě tazatele platí, že netušíme zda byla někomu způsobena nějaká škoda. Pokud snad ano, pak by bylo zbytečné běžet žalovat soudu a dožadovat se „zneplatnění“ cizí smlouvy. Taková pitomost mohla napadnout pouze právního analfabeta.

Vlastníci jednotek se mohou domáhat aby SVJ vypovědělo smlouvu, a/nebo mohou požadovat náhradu škody. Náhradu by ovšem mohli požadovat nikoliv na členech výboru, nýbrž jedině na SVJ – právnické osobě. Bude-li povinna vzniklou škodu nahradit, zaplatí vlastníkům jejich penězi, které předtím vybrala jako zálohy na správu domu. Statutáři budou zákonnými ručiteli za případný neuhrazený zbytek náhrady.

Justitianus