K problematice dálkových odečtů bych se vyjádřil následovně.

Před 5 lety jsme vyměnili současně vodoměry a měřiče tepla ITN. Měřiče tepla mají životnost 10 let, tedy do roku 2025 minimálně. V lednu 2021 jsme měli současně s odečty vyměnit vodoměry. Jako problematické považuji ponechat část měřičů, zde ITN, odečítaných manuálně a instalovat dálkově odečítané vodoměry. To bychom dnes museli mít a platit dvoje odečty, navíc stále je funkční hlavně pochůzkový dálkový odečet s tabletem a vysílačkou. Pokud vyměnit, pak tedy všechny měřiče na dálkový odečet. Ale to bychom vyhodili měřidla ITN v polovině životnosti, což není v souladu s chováním zodpovědného hospodáře. Vyřešili jsme to tak, že jsme počátkem října 2020 vyměnili vodoměry za nové, manuálně odečítané vodoměry. Takto máme čas do roku 2025, dokdy se situace stabilizuje a všechny firmy budou mít dálkový odečet bez nutnosti pochůzek, ale s využitím sběrnic a odesílání dat. Dnes nás stojí vyúčtování a odečty 19 600 Kč a nechci za to platit více kvůli rozhodnutí EU. Vše navíc chápu jako okrádání vlastníků bytů.

Uvedená směrnice požadovala zapracování do národní legislativy do 25. června 2020, což se u nás evidentně nestalo. Takže není jasné, co vlastně platí.

Populistická argumentace pro až měsíční frekvenci zasílání informací vlastníkům bytů podle mne naráží na několik omezení:

• má být měsíční frekvence informací, jejich doručení je zobrazení na nějakém webovém portálu, firmy ho jistě zpoplatní. Bude nutné informovat i ty, kteří nemají Internet, což jim žádný zákon nenařizuje.
• bilance domu obsahuje vstupy. Dodávky tepla od Veolie jsou fakturovány s měsíční frekvencí, obvykle 7. den v měsíci. Dodávky vody od PVK jsou s roční frekvencí, během roku se platí zálohy a vyúčtování s odečtem je vždy v lednu, takže jak se zajistí autorizovaný vstup spotřeby vody s měsíční frekvencí? To si budeme odečítat sami vodoměry na patě domu a počítat cenu s jednotkovými cenami? A to se jedná i o studenou vodu na přípravu teplé vody.
• naprosto se u nás zapomíná na platnost vyhlášky 269/2015. Podle této vyhlášky musí být náklady na topení v bytovém domě v intervalu 80 % až 200 % průměrné spotřeby domu. Z toho plyne to, že i když šetříte na topení, tak v rámci vnitřního přerozdělení je vám stanovena korekce taková, abyste se dostal na 80 % průměru domu. Pokud budete posílat majitelům bytů takové vyúčtování měsíčně, tak musíte uvedenou vyhlášku respektovat.
• měření vody je ve fyzikálních jednotkách m3. Teplo je ale měřeno na měřiči ITN (tedy ne kalorimetr) v nějakých jednotkách, které jsou přepočteny dvěma konstantami (poloha místnosti v domě a výkon tělesa topení) na přepočtené jednotky, které jsou následně podkladem pro vyúčtování. Obecně vám odečet měřidla ITN moc neřekne, protože ještě záleží na těchto konstantách. Takže pro úsporu záleží také na tom, které topení vypnete či ztlumíte.

Takže jsem zvědav, jak se u nás situace vyvine a jak se povede omezit nutné náklady vlastníků bytů na to, co třeba ani nebudou požadovat.