• Komentátor napsal: „Pojem „vlastní správa právnické osoby samotné“ si pan Justitianus vymyslel, tento pojem nemá žádný zákonný podklad.“

Komentátor se mýlí. Nezná zákon a přesto se pokouší diskutovat.

Pane Komentátore, dám Vám dobrou radu. Nesnažte se míchat do diskuse s dospělými, když netušíte o čem diskutují. A pokud se chcete vyjadřovat o obsahu zákona č. 89/2012 Sb., měl byste si ten zákon napřed přečíst.

Podle § 338 zákona č. 89/2012 Sb. platí, že nadace používá svůj majetek (…) k poskytování nadačních příspěvků, k zajištění vlastní činnosti k naplnění svého účelu a k úhradě nákladů na zhodnocení nadační jistiny i nákladů na vlastní správu. Z uvedeného plyne, že zákonodárce odděluje hlavní činnost právnické osoby od nákladů na vlastní správu právnické osoby.

Obdobně platí podle § 344 zákona č. 89/2012 Sb., že snížením nadačního kapitálu nelze přímo ani nepřímo krýt náklady správy nadace.

Podle § 357 zákona č. 89/2012 Sb. platí, že nadace účtuje odděleně o nadačních příspěvcích, o ostatních činnostech k naplnění účelu nadace a o nákladech na její správu. Z uvedeného plyne, že zákonodárce jednoznačně odděluje i z účetního hlediska náklady na činnost k naplnění účelu nadace od nákladů vlastní správy nadace.

Podle § 358 zákona č. 89/2012 Sb. platí, že nadace je povinna ve výroční zprávě uvést účetní závěrku a přehled o veškeré činnosti nadace, kde také povinně uvede odděleně přehled nákladů na vlastní správu. Důvod je stejný jako u SVJ: odlišné režimy zdanění u obou druhů nákladů.

Podle § 403 zákona č. 89/2012 Sb. platí, že zisk ústavu může ústav použít jen k podpoře činnosti, pro niž byl založen, a k úhradě nákladů na vlastní správu. Zákonodárce opět jednoznačně odlišuje „činnost pro niž byl pstav založen“ od činnosti „vlastní správy“ právnické osoby.

Z uvedených citátůje zjevné, že zákon č. 89/2012 Sb. se zmiňuje o vlastní správě právnické osoby na více místech. A vždy striktně odděluje vlastní správu (správu sebe sama) od hlavní činnosti právnické osoby a od nákladů na hlavní činnost. Prokázal jsem tedy, že pojem „vlastní správa“ je v zákoně používán na více místech. A výklad tohoto běžného pojmu není nijak obtížný.

Obdobně podle § 1414 zákona č. 89/2012 Sb. platí, že správce cizího majetku nesmí smísit svůj vlastní majetek s majetkem pod svou správou. Je to logické a správné: správce musí rozlišovat vlastní majetek (a náklady na svou vlastní správu) od majetku beneficienta (a od nákladů na správu cizího majetku).

V usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 29 Cdo 152/2007, ze dne 21.5.2008 se soud vyjádřil k pojmu „správa vlastního majetku":

Uvedený citát lze samozřejmě použít pro kteroukoliv právnickou osobu, včetně SVJ. Správu sebe sama (včetně správy vlastního majetku) provádí každá právnická osoba, a provádí ji automaticky. V případě, že právnická osoba není schopná vykonávat vlastní správu (správu sebe sama), pak jí soud může jmenovat opatrovníka (§ 165, § 486 až § 488 zákona č. 89/2012 Sb.).

Justitianus