Nejvyšší soud odmítl možnost pozitivního soudního rozhodnutí ve věci správy domu a pozemku. Je ale třeba upozornit na to, že tento právní názor Nejvyššího soudu je již ode dne 1. 7. 2020 nepoužitelný!
Uvědomte si, že zde publikovaný judikát vycházel z již zrušené právní úpravy.
Soudy totiž dlouhé roky zavíraly oči před stavem, kdy jednotlivý vlastník jednotky se nemohl domoci práva, přestože ustanovení NOZ obsahují vyhovující a podrobnou právní úpravu soudního přezkumu rozhodnutí spoluvlastníků věci. Šlo tedy v rámci bytového vlastnictví o typický protiústavní stav denegatio iustitiae (odepření spravedlnosti). Nakonec vládě došla trpělivost a v novele provedené zákonem č. 163/2020 přikázala soudům natvrdo, aby pozitivně řešily neshody při rozhodování vlastníků jednotek o správě domu a pozemku.
Dále uvádím v tabulce porovnání původního a novelizovaného znění § 1209 NOZ.
| 89/2012 Sb. § 1209 ve znění do 30. 6. 2020 | 89/2012 Sb. § 1209 ve znění od 1. 7. 2020 |
| (1) Je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky nebo i společenství vlastníků, pokud je vlastníkem jednotky, navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká. | (1) Je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky navrhnout soudu, aby o záležitosti týkající se správy domu a pozemku rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká. |
| (2) Soud uspořádá právní poměry vlastníků jednotek podle slušného uvážení. Soud může zejména rozhodnout, zda se má rozhodnutí uskutečnit bez výhrad, s výhradami či proti zajištění, anebo zda se uskutečnit vůbec nemá. | |
| (2) Je-li pro to důležitý důvod, může každý vlastník jednotky navrhnout soudu, aby rozhodl o záležitosti, která byla shromáždění řádně předložena k rozhodnutí, ale o které nebylo rozhodnuto pro nezpůsobilost shromáždění usnášet se. | (3) Je-li pro to důležitý důvod, může každý vlastník jednotky navrhnout soudu, aby rozhodl o záležitosti, která byla shromáždění řádně předložena k rozhodnutí, ale o které nebylo rozhodnuto pro nezpůsobilost shromáždění usnášet se. |
Úmysl předkladatele novely 163/2020 postavit se proti judikatuře Nejvyššího soudu je zjevný z důvodové zprávy k návrhu zákona, viz https://www.psp.cz/…xt/tiskt.sqw?…, str. 36. Cituji:
| „Navrhovaná změna reaguje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4567/2016, ve kterém Nejvyšší soud dovodil, že podle stávajícího znění odstavce 1 se lze dovolávat pouze neplatnosti rozhodnutí shromáždění. Odchylně od závěru Nejvyššího soudu se napříště výslovně stanoví, že přehlasovaný vlastník jednotky může navrhnout soudu, aby rozhodl o záležitostí týkající se správy domu a pozemku, a zároveň se doplňuje odstavec 2, který stanoví, že soud na základě návrhu uspořádá právní poměry vlastníků jednotek podle slušného uvážení. Odstavec 2 dále stanoví demonstrativní výčet způsobu, jakým může soud rozhodnout, přičemž nejde o vyslovení či nevyslovení neplatnosti rozhodnutí. (…)“ |
Ti, kteří zde v komentářích jásají nad zveřejněným judikátem, by měli poznat všechny souvislosti. Zejména by si měli uvědomit, že tento judikát je už pouze kostlivcem ve skříni. Závěry Nejvyššího soudu tam uvedené jsou použitelné pouze pro hlasování, která proběhla nejpozději do dne 30. 6. 2020.
Justitianus
Poslední komentáře