Pane Kruppe,

(1) NAPŘED si musíte přiznat, že voda se v domě může využívat i k jinému účel než je poskytování služby „dodávka vody“ a „centralizované poskytování teplé vody“ podle zákona č. 67/2013 Sb..

(2) TEPRVE PAK, až si tuto skutečnost přiznáte a vyjdete z ní, můžete teprve začít kvalifikovaně odhadovat její spotřebu k jinému účelu. A až tento domácí úkol splníte, můžete teprve začít uvažovat o tom, zda vodu pro jiný účel rozúčtujete v souladu s tímto účelem, nebo zda ten náklad prostě zanedbáte (protože se ukázalo, že nestojí za to se tím zabývat, viz transaction costs).

Místní blbečci odmítají připustit, že napřed musí být (1), pak teprve je možné učinit rozhodnutí podle (2).

Napřed musím vědět co se v domě děje, pak teprve mohu rozhodovat zda se to dá zanedbat nebo ne. Většina statutárů ovšem netuší co se v domě děje, protože služby jim rozúčtuje smluvní správce a oni ani netuší jak. Vědí jen „že se to takhle dělalo vždycky“.

Justitianus