• Usměrňovač mi napsal: „Patrně Vám uniklo, že počty podle odstavců se sčítají. Byl byste dobrý úředník, ti píší podobné plky.“

Pane Usměrňovači, nemáte pravdu. Na vině je Vaše hluboká neznalost legislativních pravidel. Zřejmě máte nadbytečně zvýšené sebevědomí, když se pokoušíte s tak základní neznalostí vykládat znění právního předpisu.

V tomto případě jde o určení, zda výčet tří možností, uvedený v novelizovaném znění zákona č. 67/2013 Sb., je formulován jako výčet kumulativní, nebo alternativní. Jak zajisté víte, u kumulativního výčtu se přihlíží ke všem uvedeným variantám součtově (kumulativně). Naopak u alternativního výčtu se uplatní vybraná varianta z více předložených možností.

Totéž se uplatňuje i při výkladu obsahu právních předpisů, viz namátkou rozsudek Nejvyššího správního soudu 5 As 154/2016 – 62. Soud dovodil, že spojka „nebo“ neznamená, že by musely být splněny obě podmínky zároveň.

• Metodická pomůcka vlády ČR – Kumulativní a alternativní výčty
• Metodická pomůcka pro přípravu návrhů právních předpisů (III.část)
• Příprava návrhů právních předpisů – Praktická pomůcka pro legislativce, str. 55

Abyste to nemusel hledat, budu citovat:

„Obecně lze konstatovat, že o kumulativní výčet se jedná v případě, že všechny podmínky k hypotéze (tj. podmiňující, skutkové části) právní normy musí nastat současně (tj. kumulativně), ergo žádná možnost výběru z více možností se v takovém případě ani nepřipouští, a proto se ani nejedná o vyjádření variant v pravém slova smyslu. (…) Z důvodu právní jistoty, že se skutečně jedná o výčet kumulativní (který nelze zaměnit s výčtem alternativním) je mezi jednotlivé možnosti vložena spojka „a“, jejíž použití v daném případě zcela jednoznačně zdůrazňuje kumulativní charakter výčtu. Stejného účinku však lze dosáhnout i tím, že se namísto spojky „a“ uvede čárka.“

Vámi tvrzený účinek kumulativnosti by tedy nastal pouze tehdy, pokud by příslušné ustanovení znělo takto:

O kumulativní výčet (se spojkou „a“) se ovšem v zákoně nejedná. Použití spojky „nebo“ signalizuje, že jde o výčet alternativní. Opět cituji z uvedené literatury:

„[A]lternativní výčet [je] správně vyjádřen tím, že mezi písmena a/ a b/ je vložena rozlučovací spojka „nebo“, což má za následek naplnění hypotézy (skutkové, podmiňující části právní normy) tím, že nastane jedna z eventualit uvedených v dispozici právní normy (normativní, podmíněná část právní normy), a to buď v písmenu a/ nebo v písmenu b/. Tím je také naplněna podstatná obsahová náležitost pojmu „varianta“, tj. výběr z nejméně dvou eventualit při zachování stejných právních účinků. (…) Navrhuje-li se vyjádření variant spočívající ve výběru z více než dvou možností, klade se rozlučovací spojka „nebo“ (alespoň) mezi poslední dvě z těchto možností.“ 

Novelizované znění § 2 zákona č. 67/2013 Sb. obsahuje „nebo“ mezi všemi třemi odstavci. Jde tedy o alternativní výčet (buď-anebo). Připomínám, že novelizované ustanovení zní takto:

Uplatní se podle okolností jedna z možností, uvedených v zákoně. Usměrňovač se zmýlil. Ostatně totéž plyne i z logiky věci.

• Pokud byt užívá vlastník jednotky, započtou se s ním i všechny další osoby v bytě – osoby žijící s vlastníkem, případně i nájemce, podnájemce, osoby s nimi žijící v bytě, a další osoby ubytované v bytě, např. přes Airbnb.
• Pokud byt užívá nájemce, nikoliv však vlastník, pak vlastník jednotky se samozřejmě nezapočítá; započítají se nájemce, případně podnájemce, osoby žijící s nájemcem a podnájemcem, a veškeré další osoby ubytované v bytě, např. přes Airbnb.
• A konečně není-li byt užíván k bydlení ani vlastníkem, ani nájemcem či podnájemcem, jde o poskytování ubytování podle jiného právního předpisu. Započítají pouze ubytované osoby. Nikoliv vlastník jednotky, není-li zároveň ubytovanou osobou.

Justitianus