Děkuji Vám za upřesnění.

Jsou-li okna ve vlastnictví jednotlivých vlastníků bytů, není možné žádným způsobem vlastníka donutit aby si je vyměnil nebo nechal upravit. To samozřejmě víte …

Pokud jde o vliv konstrukce oken na snížení tepelných ztrát, doporučuji přečíst diplomovou práci autora Petra Usvalda Konstrukční varianty oken a jejich vliv na tepelně-technické vlastnosti v historických budovách. Autor se zabýval tématem, které odpovídá vašim podmínkám: zlepšení vlastností historických dřevěných oken.

Prohlédněte si grafy na str. 55 a 56 (podle číslování PDF dokumentu jde o strany 63 a 64). Autor na modelovém příkladu vypočítal, že při zlepšení klasických oken dvojsklem a při použití vakuově pokovených skel se sníženým prostupem tepla je celková úspora nákladů na vytápění maximálně 20 procent.

Mám vlastní zkušenost z rodiného domu (postaven 1913) s dřevěnými kastlovými okny. Po výměně všech oken za špičková plastová (sedmikomorové rámy, trojsklo) došlo k úspoře nákladů na plyn k vytápění zhruba o 15 až 20 procent.

Takže zopakuji, co jsem napsal: nevěřím, že by rozdíl v nákladech na vytápění vůči průměru domu mohl dosáhnout Vámi uváděných více než 100% jen kvůli tomu, že v bytě jsou původní okna. Důvod rozdílu bude jinde.

Je možné, že vlastnice bytu nadměrně větrá. To by vysvětlilo ten velký rozdíl. (Což by se dalo zjistit jednoduše pohledem zvenčí na fasádu, opakovaně několikrát za den, v průběhu topného období.) V tom případě ovšem nejspíše měla vysoké náměry už před úpravou v roce 2016 a 2018. Lidé většinou nemění své zvyky: proto předpokládám, že nadměrně větrala už tehdy. Podívejte se na výsledky rozúčtování nákladů na vytápění, řekněme od roku 2015. Měl ten byt vždy vyšší náměry?

Justitianus