Já jsem pochopil novelu OZ jinak:

1. Žaloby o prohlášení neplatnosti usnesení shromáždění vlastníků se nově budou řídit § 258 – 261 OZ. Pochopil jsem, že padá důležitý důvod a padá přehlasovaný vlastník. Žaloby o neplatnost bude možné podat z jakéhokoli důvodu a kdokoli, tedy i vlastník, který se na schůzi nedostavil, nebo vlastník, který hlasoval PRO, ale pak si to rozmyslel.
2. Bude-li usnesení nicotné, např. rozhodne-li výbor/předseda v záležitosti, která náleží do působnosti shromáždění, nebo pokud shromáždění rozhodne v nesouladu s dobrými mravy, nebude třeba vůbec žalobu podávat, jelikož se uplatní § 245 OZ. Pokud někdy v budoucnu bude vlastník zažalován, že nekoná podle nicotného usnesení, bude soud jako předběžnou otázku řešit, zda usnesení bylo nicotné.
3. Není mi úplně jasné, na jaké případy bude dopadat § 1209 OZ. Napadá mě vlastně jen málo příkladů, typicky u změny Prohlášení vlastníka, změny spoluvlastnického podílu a podobné změny předmětu vlastnictví. Pakliže shromáždění při schvalování poruší zákon nebo stanovy, měl by vlastník podat žalobu v režimu § 258–261. Pakliže ale při přijímání usnesení zákon ani stanovy porušeny nebudou, podal by (pouze) přehlasovaný vlastník žalobu v režimu § 1209 a požádá soud, aby rozhodl podle slušného uvážení.

Pokud novelu OZ chápete jinak, prosím o komentáře.